Včelaření mě možná časem polapí

Text: Michaela Dostálová

Když jsem si poprvé četla krátkou synopsi toho, čemu se Silvie Dostálková v rámci projektu podpořeném Nadačním fondem UP věnuje, rozuměla jsem jen slovnímu spojení bakteriální onemocnění včel. Zbytek pro mě byl španělskou vesnicí. Po několika málo společných rozhovorech, pokládání laických otázek a vstřícných, terminologicky prostých odpovědí, jsem ale pochopila, jak důležitá je tato práce a její význam pro včelaře, potažmo nás všechny. Každý z nás si totiž chce čas od času přivonět k rozkvetlému stromu nebo osladit život.

Tuším, že náš rozhovor budou číst i lidé, kteří, stejně jako já až donedávna, ví o včelách pouze to, že produkují med a že každá z nich nás může bodnout pouze jednou. Jak vnímáte tento hmyz po vašem výzkumu Vy, Silvie?
Ke včelám jsem se dostala jako úplný laik v rámci své bakalářské práce. Do té doby byly mé znalosti podobné těm vašim. Během dalšího studia jsem ale měla možnost poznat včely více, jak po stránce teoretické, tak praktické. Jsou to neuvěřitelně zajímavá stvoření. Včetně celého systému společenství, v němž žijí. Je velmi propracovaný a organizovaný. Člověk se až diví, jak takové velké množství jedinců v jednom úle může tak úspěšně fungovat. Takže pro mě jsou včely svým způsobem fascinující.

Můžete popsat projekt, o němž v úvodu mluvím? Vím, že jej rozdělujete na dva směry. Jeden se týká specifického onemocnění včel a druhý laktobacilů, které by mohly podpořit prevenci tohoto onemocnění.
Projekt je zaměřen především na vývoj kultivačního média pro bakterii Melissococcus plutonius. Tato bakterie způsobuje onemocnění včel – hnilobu včelího plodu, které patří mezi závažné bakteriální nákazy, může se poměrně snadno šířit mezi včelstvy a způsobovat jejich vysoké ztráty. Hlavním problémem je obtížné odhalení tohoto onemocnění.
Bakterie M. plutonius totiž mimo jiné roste velmi pomalu. Cílem projektu je najít vhodné látky, které její růst urychlí. Případně umožní růst pouze tohoto konkrétního mikroorganismu, což by mohlo výrazně usnadnit, urychlit a také i zlevnit diagnózu této choroby v nemocných včelstvech.

A ta druhá část projektu?
V té jsem měla možnost zabývat se laktobacily, které se nacházejí v trávicím traktu včel. Tyto bakterie jsou velmi známé i u lidí pro své příznivé účinky na trávení a imunitní systém. U včel byly popsány poměrně nedávno a zkoumá se, jak přesně tyto bakterie ovlivňují imunitu včel a zda mohou včelám pomáhat například i v boji se „zlými“ bakteriemi, které způsobují choroby. Měla jsem možnost zapojit se do studie, která se zabývá sledováním změn ve složení laktobacilů v trávicím traktu včel v průběhu včelařské sezóny. Taková studie může pomoci zjistit, které kmeny laktobacilů se například nejvíce objevují u zdravých a silných včelstev, nebo které naopak chybí u včel nemocných a jaký to má pak dopad na imunitní systém a zdraví včel.

Nadační fond Vám poskytl částku 117 500 Kč. Jak jste s ní naložila?
Částka mi pomohla pokrýt náklady na tříměsíční stáž ve Švédsku. Právě na tamní univerzitě jsem měla možnost zabývat se výše zmíněnými experimenty. Pracoviště jsem si nevybrala náhodou, dlouhodobě se tam zabývají bakteriálními chorobami včel a mají opravdu velké zkušenosti v oboru. Vzhledem k tomu, že finanční náklady na pobyt ve Švédsku jsou poměrně vysoké, částka mi pokryla veškeré ubytování, cestovné a stravné. V rozpočtu projektu byly také zahrnuty i náklady na mezinárodní vědeckou konferenci EurBee 2018 v Belgii, kde je možné prezentovat dosažené výsledky.

Narazila jste během svého výzkumu na nějaká úskalí?
Samozřejmě, že narazila. Když se zabýváte výzkumem, téměř vždy se vám v cestě vyskytnou nějaké překážky, které musíte překonat. Já jsem nejvíce bojovala právě s růstem zkoumané bakterie. Opravdu jsem se přesvědčila, že roste velmi pomalu. Trvalo nám mnohdy 1-2 týdny, než narostla a mohli jsme začít experiment. A když jste na stáži trvající 12 týdnů a z toho vždy 2 týdny čekáte, než můžete spustit další experiment, je to samozřejmě jisté úskalí.

V jaké fázi je projekt teď? A jaké jsou Vaše další plány?
Během tříměsíčního pobytu ve švédské Uppsale se nám společně s kolegy podařilo vyselektovat některé chemické sloučeniny, které by mohly podporovat růst zkoumané bakterie. Opakováním experimentu se nám podařilo efekt těchto látek potvrdit. Máme tedy několik vybraných sloučenin, které pozitivně působí na růst zmiňované bakterie M. plutonius. Ze stáže jsem si také dovezla spoustu poznatků, díky kterým mohu experimenty ze Švédska zopakovat i u nás na Katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a ve výzkumu tak dále pokračovat.

Zajímalo by mě, zda sama včely máte, nebo si dovedete představit, že byste si je někdy pořídila?
Vlastní včely nemám, ale během své práce se s nimi často dostávám do kontaktu. Občas se naskytne příležitost pracovat s nimi i v terénu na včelnici. Tím také postupně zjišťuji, co všechno včelaření obnáší. Třeba i to, že včelař není jen člověk, co stáčí med, ale musí včelám věnovat hodně času i fyzické práce. Právě z časových důvodů včelaření zatím tak nějak odkládám, ale třeba to na mě postupně přijde a včelaření mě nakonec polapí.

Přednášíte i včelařům. Jaké jsou jejich nejčastější dotazy? Jak váš projekt vnímají?
Občas jim přednáším o výzkumu, kterým se u nás na katedře zabýváme, nebo o nových vědeckých poznatcích, které si přivážím z mezinárodních konferencí. Představuji jim projekty, kterými se zabýváme, např. o včelí imunitě, či bakteriálních chorobách. Včelaři se nejčastěji zajímají o to, jak oni sami mohou zabránit různým nemocem ve včelstvu a pozitivně tak ovlivnit zdraví svých včel.

Na závěr bych vás ráda poprosila o vzkaz těm, kteří váhají, zda se přihlásit do Nadačního fondu Univerzity Palackého.
Vzkázala bych jim, ať se nebojí a rozhodně to zkusí. Ať nepřemýšlí, jestli je jejich projekt dostatečně dobrý a dosáhne na finanční podporu. Když sleduji podpořené projekty mých kolegů, tak každý z nich je úplně jiný a opravdu nelze říci, že některé jsou lepší či horší než ostatní. Každý z nich má velkou a zajímavou myšlenku.

 



Dánsko, Čína, Zambie – tam všude se vydali na zkušenou studenti podpořeni Nadačním fondem UP

Je jich jedenáct a dostali šanci uskutečnit své sny. Řeč je o prvních studentkách a studentech, které loni podpořil Nadační fond Univerzity Palackého. Jak se některým z nich daří? Co už prožili a co dokázali?

Podpořit talentované a nadané, tak jednoduchá je myšlenka nadačního fondu, který vznikl loni na univerzitě. „V prvním roce fungování jsme rozdělovali osm set tisíc korun, do budoucna však chceme získat pro studentské projekty víc,“ říká koordinátorka fondu Dita Palaščáková. Prvním donátorem byla Česká spořitelna. Příspěvek dostávají studenti na jeden rok. Během této doby musí uskutečnit podpořený projekt a připravit výstupy, ke kterým se ve své žádosti zavázali. Loni se o příspěvek ucházelo více než čtyřicet studentů. Nadační podporu univerzity nakonec získali mladí badatelé šesti fakult – pět posluchačů a posluchaček studuje na přírodovědecké fakultě, dva na filozofické a po jednom pak absolvují studium na fakultě lékařské, teologické, zdravotnických věd a tělesné kultury.

Zdroj: http://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/news/4209/



Nadační fond rozdělil v první výzvě 800 tisíc a podpořil jedenáct mladých badatelů

Příspěvek České spořitelny ve výši 800 tisíc korun rozdělila Správní rada Nadačního fondu Univerzity Palackého mezi prvních jedenáct badatelských nadějí z šesti fakult. Členové rady si zároveň zvolili předsedu a místopředsedkyni, kterými se stali rektor Jaroslav Miller a Klára Vyhnánková z České spořitelny. 

Zdroj: http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/nadacni-fond-rozdelil-v-prvni-vyzve-800-tisic-a-podporil-jedenact-mladych-badatelu/



O příspěvek z Nadačního fondu se utká přes čtyřicet mladých badatelů

O nadační příspěvek, který Nadačnímu fondu Univerzity Palackého poskytla Česká spořitelna, se přihlásilo 43 zájemců z řad mladých výzkumníků. Počtem přijatých žádostí jednoznačně dominují přírodovědci, od kterých k datu první uzávěrky doputovalo 25 žádostí.

Zdroj: http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/o-prispevek-z-nadacniho-fondu-se-utka-pres-ctyricet-mladych-badatelu/



O nadační příspěvek České spořitelny mohou studenti žádat do poloviny května

Studenti magisterských a doktorských studijních programů se mohou díky milionovému daru České spořitelny ucházet o příspěvek na své badatelské aktivity, které mají mezinárodní přesah. Výzva k přijímání žádostí je otevřena do 15. května.

Zdroj: http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/o-nadacni-prispevek-ceske-sporitelny-mohou-studenti-zadat-do-poloviny-kvetna/