Myslím na děti, které na svět přišly příliš brzy

Když jsem hledala statistiku týkající se předčasně narozených dětí v ČR, nenapadlo mě, že se bude jednat o každé desáté miminko. Zmiňovaná statistika byla ke všemu z roku 2016, do té doby měla vždy rok od roku zvyšující se charakter. Je tedy možné, že letos to bude třeba každé deváté novorozeně. Zároveň mě ale moc potěšilo zjištění, že nedonošené děti mají v současnosti i mnohem vyšší šance na život bez komplikací. Alena Svobodová, studentka doktorandského programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, se v rámci svého projektu NAPI zabývala právě psychomotorickým vývojem předčasně narozených dětí, který je více než důležitý. Přeložila a v našich podmínkách aktualizovala hodnotící škálu, která, pokud vše dobře půjde, vystřídá tu stávající z roku 1977. Svět se totiž za pár posledních desetiletí výrazně proměnil a bylo by s podivem, kdyby se společně s ním neproměnily i děti, jenž se do něj rodí…

Proč se podle vás rodí čím dál tím více dětí předčasně?                                                        

Nejčastější udávanou příčinou je nitroděložní infekce. Dále se jako zvýšené riziko předčasného porodu jeví i vícečetné těhotenství nebo osobní anamnéza nastávající maminky (cukrovka, vysoký krevní tlak nebo genetická predispozice – výskyt předčasného porodu v rodinné anamnéze). Ne vždy ale musí být příčina předčasného porodu objasněna.

Medicína se posouvá dopředu, předčasně narozené děti, které by dříve neměly velké šance na přežití, v současné době naštěstí velmi často zachránit lze. Od kterého týdne se to daří?

Poměrně velmi brzy. Už od 24. týdne těhotenství, kdy miminka váží okolo 500 g.

 Váš projekt NAPI se v přeneseném slova smyslu věnuje psychomotorické škále, která hodnotí děti narozené od 32. týdne do doby původního termínu porodu, tedy 38. – 40. týdne. Jaké věci tato škála zohledňuje a v čem konkrétně lékařům, potažmo miminkům pomáhá?

Škála NAPI byla vytvořena za účelem odhalení možného opoždění psychomotorického vývoje předčasně narozených dětí. Výsledky získané během vyšetření poskytují zdravotnickému personálu okamžitý obraz o psychomotorickém stavu, ve kterém se dané dítě aktuálně nachází. Právě včasný záchyt atypického psychomotorického vývoje předčasně narozených dětí je důležitý pro zacílení rané práce s dětmi v podobě vhodné rehabilitace.

 Jak samotné vyšetření škálou NAPI probíhá?

Terapeut, který vyšetření provádí, postupuje chronologicky podle protokolu škály NAPI. Celé vyšetření obsahuje celkem 71 posuzovaných položek. Pro představu – terapeut například při manipulaci s dítětem hodnotí jeho spontánní pohyb končetin, svalové napětí v jednotlivých kloubech, laxicitu vazů, reakci na jeho hlas nebo na barevné chrastítko.

 A co děti, které se narodí dříve než ve 32. týdnu? Těch se váš projekt dotýká?                                                                    

Děti narozené před 32. týdnem jsou ošetřovány na jednotkách intenzivní péče v inkubátoru. Pomáhá se jim s podporou dýchání, udržováním optimální tělesné teploty, šetřením energie, prevence infekce, výživou a hydratací. Pečuje se o kůži a pečlivě se sleduje jejich zdravotní stav během dne. Projekt NAPI se dotýká dětí od 32. týdne. Tyto děti už jsou umístěny na otevřených vyhřívaných postýlkách s radiačním zdrojem tepla a jsou kardiorespiračně stabilní.

Předpokládám, že rodiče mohou děti navštěvovat hned po narození, ale kdy je jim umožněno spolupodílet se na jejich „uzdravování“, například při rehabilitaci. Je to vůbec možné?               

Na jednotce intenzivní a resuscitační péče pro novorozence ve FNOL jsou návštěvy rodičům předčasně narozených dětí umožněny 24 hodin denně. Zapojení rodičů do „uzdravování“ dítěte je jednou z hlavních priorit. Prvotnímu utváření vztahu mezi rodičem a dítětem napomáhá tzv. klokánkování. Rodiče mají miminko přiložené na své holé kůži hrudníku a chovají ho po neomezenou dobu. Dalším spojovacím článkem mezi rodičem a dítětem je fyzioterapeut, který je nedílnou součástí ošetřujícího personálu. Fyzioterapeut již v průběhu hospitalizace provádí s dítětem dechovou fyzioterapii, orofaciální stimulaci nebo Vojtovu reflexní lokomoci, a právě do všech zmíněných technik se mohou rodiče aktivně zapojit.

Od nadačního fondu jste získala více než 50 000 Kč. K čemu jste je využila

Finanční příspěvek jsem využila na překlad vyšetřovacího protokolu škály NAPI, na pořízení fotodokumentace během probíhajícího výzkumu, na účast na konferenci XVIII. Hanákovy dny v Kurdějově a na pořízení propagačního posteru.

Jaký má podle vás projekt potenciál v budoucnu? A kdy by se tato metoda mohla dostat do nemocnic napříč ČR, popřípadě do zahraničí?                                                              

Pro možnou budoucí práci by bylo vhodné provádět vyšetření škálou NAPI u předčasně narozených novorozenců opakovaně. Obdobným způsobem jako byla získávána prvotní normativní data NAPI škály v rozmezí od 32. do 37. gestačního týdne. Tento způsob hodnocení by mohl posloužit jako jasný ukazatel postupujícího, stagnujícího či opožděného psychomotorického vývoje. Nedovedu odhadnout, kdy by se u nás škála NAPI mohla používat, ale doufám, že brzyJ.

Je pravděpodobné, že si tento rozhovor bude číst i nějaká nastávající maminka, co byste jí vzkázala v případě, že se jí miminko narodí předčasně?                             

V prvé řadě si nic nevyčítejte. Důvěřujte zdravotnickému personálu novorozeneckého oddělení, nebojte se ho zeptat kdykoliv a na cokoliv, protože teď je nejdůležitější, aby vstup do života pro vaše dítě byl co nejméně komplikovaný. Mohu doporučit i skvělou knihu Maličké miminko od Laury Janáčkové a Lumíra Kantora.

 

Text: Michaela Dostálová