Podpořené projekty 2017

 

Vladimír Skalický

Student Přírodovědecké fakulty, a to doktorského studijního programu v oboru Experimentální biologie. V rámci spolupráce se švédským výzkumným centrem Umeå Plant Science Centre (UPSC) řeší distribuci rostlinných hormonů na sub-buněčné úrovni.

Cílem projektu je vytvoření mapy rostlinných hormonů – auxinů a cytokininů, jejich prekurzorů a metabolitů na sub buněčné úrovni rostlinných organel. Dosažené výsledky získané multidisciplinárním přístupem by měli přispět k objasnění molekulárně-biologických a biochemických zákonitostí růstu a vývoje rostlin, a tak mohou pozměnit naše dosavadní představy o udržování rovnovážných hladin zmíněných fytohormonů na buněčné a subbuněčné úrovni u rostlin. Nově nabyté znalosti by mohly být využity např. při vylepšování ekonomických ukazatelů hospodářsky významných plodin. Část realizace projektu bude probíhat ve švédském Umeå, čímž dojte k prohloubení zahraniční spolupráce s vědeckou institucí UPSC.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 88 000 Kč

 

 

Silvie Dostálková

Je absolventkou oboru Biochemie PřF UP. Již od své bakalářské práce se zabývá tématem imunitního systému včel a včelími bakteriálními patogeny. V roce 2016 zahájila na Katedře biochemie PřF UP doktorské studium, kde pokračuje ve výzkumném tématu včelí imunity se zaměřením na úlohu antimikrobiálních peptidů v imunitním systému včel.

Projekt je zaměřen na vývoj kultivačního média pro původce hniloby včelího plodu a testování antimikrobiálních vlastností látek produkovaných laktobacily izolovaných z trávicího traktu včel. Hniloba včelího plodu patří mezi závažná onemocnění včel a je způsobena bakterií Melissococcus plutonius. Problémem této choroby je především její správná diagnostika. Pomalý růst bakterie M. plutonius a její výskyt společně s dalšími rychle rostoucími mikroorganismy, často vede při diagnostice k falešně negativnímu výsledku. Ve spolupráci se Swedish University of Agricultural Sciences (SLU) v Uppsale se chci zaměřit na optimalizaci vhodných růstových médií pro laboratorní diagnostiku M. plutonius. Na stejném pracovišti se také zabývají symbiotickými bakteriemi rodu Lactobacillus, které se vyskytují v trávicím traktu včel. Druhým cílem projektu je otestovat antimikrobiální efekt látek produkovaných těmito symbiotickými bakteriemi vůči včelím bakteriálním patogenům. Optimalizované kultivační médium urychlí růst a usnadní selekci M. plutonius – najde tedy využití nejen v rámci apidologického výzkumu, ale i v klinické praxi, neboť zpřesní detekci bakterie v terénních vzorcích. Získané poznatky o antimikrobiálním vlivu symbiotických laktobacilů včel mohou vést k vývoji komerčních produktů, podporujících zdraví a imunitu včel.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 117 500 Kč

 

 

Martina Michalová

V rámci studia oboru Biochemie sledovala vliv interakcí potenciálních protinádorových léčiv s lidskými cytochromy P450 a následně jsem studovala charakterizaci vazby těchto sloučenin na DNA. Doktorské studium jí dalo možnost propojit právě dané metody molekulární biologie s vibrační spektroskopií.

Projekt Vibrations4Life je zaměřen na využití infračervené a Ramanovy spektroskopie pro včasnou diagnostiku subtypů difůzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL). To má za cíl propojit hned několik oborů – medicínskou problematiku, fyzikální metody analýzy vzorků a sofistikované matematické metody vyhodnocení naměřených dat. Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) představuje nejčastější typ maligních ne-Hodgkinových lymfomů. Řadí se mezi lymfomy agresivní, tedy rychle rostoucí a bez adekvátní léčby vedoucí v relativně krátké době ke smrti pacienta. Podstatou mého projektu je otestovat na vhodném souboru vzorků možnosti infračervené a Ramanovy spektroskopie v identifikaci uvedených subtypů DLBCL. Dle naší hypotézy mají odlišnosti v expresním profilování genů subtypů ABC a GCB za následek i odlišnou chemickou kompozici nádorové tkáně, a tudíž i odlišný fingerprint v infračervených nebo v Ramanských spektrech. Měření jednotlivých vzorků bude probíhat ve spolupráci s prof. Peterem Gardnerem na Manchester Institute of Biotechnology (MIB), University of Manchester, UK a na pracovišti CEITEC Brno. Zásadním přínosem mého projektu je potenciální aplikace v onkologické praxi. Pokud se naše hypotéza potvrdí, mohla by se tato metoda v budoucnu stát nástrojem, který pomůže zpřesnit diagnózu a zásadním způsobem zlepší terapii pacientů s DLBCL.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 142 000 Kč

 

 

Luděk Plachký

Studuje třetí ročník magisterského oboru Právo na Právnické fakultě UP. Již od studia na gymnáziu se zabývá legislativními limity ochrany ovzduší a jejich možným vývojem. Hlavním tématem jeho aktuální práce je dodržování evropské legislativy orgány veřejné správy v ČR.

Projekt Emise si klade za cíl propojit základní, střední a vysoké školy při předávání informací o ochraně ovzduší, a to zejména v pěti následujících oblastech: biologie, chemie, fyzika, zeměpis a právo. Výsledky a závěry všech realizovaných pokusů a výzkumů jsou následně prezentovány veřejnosti, a to jednak osobně na různých veřejných akcích a jednak prostřednictvím regionálních a celostátních médií. Projekt Emise také příležitostně připomínkuje legislativu věnující se ochraně ovzduší, a to díky úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, které stejně jako Moravskoslezský kraj a Statutární město Opava celý projekt zaštiťuje. Všechny do projektu zapojené subjekty propojuje myšlenka zdravotně nezávadného ovzduší. Více na http://emise.slezgymopava.cz/web/ .

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 100 000 Kč

 

 

Barbora Pařízková

Studentka 2. ročníku doktorského studijního programu v oboru Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě. Ve spolupráci se švédským výzkumným institutem Umeå Plant Science Centre (UPSC) se zabývá studiem biologické aktivity syntetických derivátů rostlinných hormonů auxinů s využitím přístupů reverzní genetiky a chemické genomiky a jejich následnou kvantitativní a kvalitativní analýzou pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií.

Podpořený projekt se zabývá přípravou a následnou charakterizací druhé generace fluorescenčně značených derivátů auxinů. Auxiny patří mezi fytohormony, tedy nízkomolekulární látky, které v rostlinách regulují širokou škálu biologických procesů a jsou zodpovědné za jejich správný růst a vývoj. Jakožto signální látky navíc působí na velice nízkých koncentracích a jejich studium je tak opravdovou výzvou. Stěžejní pro správnou funkci auxinů je jejich přesná časová a místní distribuce na úrovni buněk, pletiv či orgánů. Tím auxiny řídí jak správnou architekturu rostlin, tak odpovědi na různé podněty z okolí. Navázání fluorescenční značky na auxinovou molekulu vede k její vizualizaci a tím možnosti pozorovat distribuci těchto hormonů v reálném čase v rámci různých fyziologických procesů pomocí konfokální mikroskopie. Takto upravené molekuly by se tak mohly stát užitečným nástrojem, který pomůže odhalit mechanismy této složité regulace a tím napomoci studiu vztahu mezi lokalizací auxinů a mechanismem účinku stojícím za širokým spektrem jejich biologických funkcí v rostlinách. Tyto znalosti by mohly vést k jejich efektivnějšímu využití pro zemědělské účely či v oblasti rostlinných biotechnologií. Díky finanční podpoře Nadačního fondu UP v rámci druhé výzvy vznikla knihovna fluorescenčně značených auxinů, které již ve výzkumu našly své uplatnění a pomohly tak navázat místní i mezinárodní spolupráce, ale také pomohly odhalit nedostatky, na něž se bude nový projekt zaměřovat. Připravena tak bude druhá generace fluorescenčních analogů, které by mohly získat ještě širší spektrum využití.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 109 000 Kč

 

 

Gabriel Gonzáles

Student doktorského studijního programu Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UP, který v rámci své experimentální činnosti využívá tři klíčové obory procesu „drug discovery“ a to in silico drug design (počítačem řízený návrh léčiv), organická syntéza a biologické testování.

Idiopatická forma Parkinsonovy choroby (PD) je neurodegenerativní onemocnění charakteristické degenerací dopaminergních neuronů v oblasti bazálních ganglií (centrum pro motoriku). Idiopatická PD, jako jedna z forem PD bez známé příčiny vzniku, tvoří 80-90% všech případů diagnostikované PD. Cílem projektu je studium mechanismu degenerace neuronů, dalších patologických procesů PD (glutamátová excitotoxicita, zánětlivost, oxidativní stres atp.), ale i vývoj aktivních antiparkinsonik. Celý projekt vznikl a pokračuje především díky úzké spolupráci se zahraničním školitelem specialistou Dr. Walterem D´Acuntem (Merck Group, Itálie). Díky podpoře nadačního fondu UP se mi otevře možnost realizovat zahraniční stáž, kde mám zájem se naučit nové experimentální postupy při práci používané s dalšími modely neurodegenerativních onemocnění. Plánuji také navázat spolupráci s dalšími výzkumnými týmy na poli medicinální chemie v rámci ČR. V neposlední řadě je mým záměrem i inspirovat mladší generaci prostřednictvím popularizačních aktivit ke studiu přírodovědeckých oborů na UP.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 133 000 Kč

 

 

Martins Briedis

Je doktorandem na Přírodovědecké fakultě, obor zoologie. Jeho hlavní výzkumná činnost se zaměřuje na ekologii ptáků migrujících na dlouhé vzdálenosti. Zajímá se hlavně o sledování migrace v průběhu celého ročního cyklu, kdy ptáci uskutečňují své ohromující přelety po celé planetě. Martins Briedis v současnosti pracuje na své diplomové práci, která popisuje migraci zpěvných ptáků mezi Evropou a Afrikou.

Během minulého století se polární oblasti ohřály o zhruba 2 °C, což z nich dělá nejrychleji rostoucí ekosystém na světě. Proto je důležité pochopit, jak, a zda vůbec, se mohou živá zvířata přizpůsobit tomuto rychle se měnícímu prostředí. Briedisův výzkumný projekt se zaměřuje na zkoumání migračního chování rybáka dlouhoocasého z jedné z jeho nejsevernějších chovných oblastí, která se nachází na Špicberkách v Norsku. Každý rok migrují rybáci více než 50 000 km z arktických hnízdišť do Antarktidy, kde zazimovávají, a zpět. Jde o nejdelší migraci zvířat na světě. Díky této migraci celosvětového měřítka dochází ke spojení ekosystémů obou pólů, k přepravě živin, energie a dalších organismů z jedné polokoule na druhou, včetně parazitů a patogenů. Cílem tohoto projektu je sledovat nejen migraci rybáka dlouhoocasého, ale také šíření krevních parazitů v jeho populaci na Špicberkách. Projekt si klade za cíl studovat hranice migrace těchto zvířat, která aspiruje na prvenství v nejdelší popsané migraci zvířat, což je vzdálenost větší jak 100 000 km. Výsledky tohoto projektu nám pomohou pochopit, jak přizpůsobují stěhovaví ptáci z polárních regionů své chování drsným a rychle se měnícím klimatickým podmínkám. Stěhovaví ptáci ani změny klimatu naznají hranice, a proto je mezinárodní spolupráce při projektu tohoto druhu klíčová.

Příspěvek z Nadačního fondu UP: 94 500 Kč