Rostliny taky chodí do tělocviku

Měli byste slyšet, s jakou láskou mluví Barbora Pařízková o tzv. auxinech, rostlinných hormonech. Pro člověka, který o těchto látkách slyší poprvé, je to až nepochopitelné. Každému z nás bych přála, aby nás naše práce bavila alespoň z poloviny tolik, jako Báru. Studentku 4. ročníku doktorandského programu Experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. I tuto dívku podpořil Nadační fond v rámci jejího projektu věnujícího se přípravě a charakterizaci fluorescenčně značených derivátů auxinů.

Než se zeptám na váš výzkum, zajímalo by mě, proč jste se rozhodla věnovat se rostlinám? Při našem rozhovoru jste totiž zmínila, že jste vždy chtěla pomáhat především lidem, tedy studovat na molekulární úrovni právě lidský organismus.

Ta cesta vedla přes mého vedoucího diplomové práce. Jeho primárním zaměřením jsou právě rostlinné hormony, spolu jsme ale měli vymyšlené téma diplomové práce orientované na humánní medicínu. Pak mi ale nabídl podívat se na měsíc do zahraničí na to, jak se dělá věda ve světě, a vyzkoušet si něco nového. Po té příležitosti jsem skočila, i když jsem věděla, že se jedná o výzkum zabývající se rostlinami. Ze stáže jsem si přivezla velice slibné výsledky, na kterých jsem pracovala i po návratu do Olomouce, změnila téma diplomky a u rostlin už zůstala.

V úvodu jsem popisovala vaše nadšení, které se objeví ve chvíli, kdy mluvíte o auxinech a jejich funkcích. Co konkrétně v rámci rostlinné říše auxiny ovlivňují, co vás na nich fascinuje, dá-li se to tak říci?

Auxiny řídí téměř všechny aspekty správného růstu a vývoje rostlin. Od dozrávání plodů, opadu listů, tvorbu kořenového systému po reakce na různé formy stresu, před kterými rostliny nemůžou utéci stejně jako zvířata či lidé. Proto rostliny evolučně vynalezly tento důmyslný systém, kdy (zjednodušeně řečeno) prakticky jediná strukturně velice jednoduchá molekula řídí tak obrovské spektrum procesů pouze v závislosti na tom kde, kdy a v jaké koncentraci působí. To mi přijde fascinující.

 Lze jednoduše vysvětlit, čemu se v rámci podpořeného projektu věnujete?

Protože hormony jsou malé molekuly a působí při velice nízkých koncentracích, značně to komplikuje jejich studium. My jsme pokusili navázat na molekulu auxinu fluorescenční značku, tím jej v podstatě rozsvítit a zprostředkovat tak lidskému oku pomocí speciálního mikroskopu. Tyto svítící auxiny lze následně využít ke studiu jejich lokalizace a distribuce v rostlinách a pomoci tak odhalit jejich mechanismus účinku.

Od nadačního fondu jste získala poměrně vysokou částku, více než 100 000 Kč. Jak jste s ní naložila?

Největší obnos byl investován do mého pobytu ve Švédsku, kde jsem díky podpoře NF mohla provádět výzkumy na zmíněném speciálním fluorescenčním mikroskopu. Zbytek padl především na chemikálie a činidla nutná pro realizaci experimentů, zejména pak na nákup fluorescenčních značek sloužících pro přípravu knihovny značených auxinů.

 Kam ideálně by se mohl váš výzkum časem posunout? Má nějaký konkrétní cíl?

Na vědě je krásné to, že nikdy nevíte, kde váš výzkum skončí, co se během té cesty naučíte. Každý další experiment často otevírá více otázek, než dává odpovědí. Proto je těžké nějaký konkrétní cíl definovat. Možná bych otřepaně řekla, že v tomto případě je cílem samotná cesta – vymýšlení metod a přístupů, jak na otázky odpovídat, postupně skládat dosažené výsledky do celkového obrazu a výsledným výstupem alespoň trochu přispět do tak složité skládačky, jakou fyziologie rostlin rozhodně je.

 V tuto chvíli jste na půlroční stáži ve Švédsku. V čem je pro vás tento pobyt přínosný? Na co se nejvíc těšíte?

Dostala jsem možnost se zapojit do jiné výzkumné skupiny zabývající se rostlinnými hormony zase z trochu jiné perspektivy. Vědecké zázemí a technické vybavení je tu opravdu na vysoké úrovni. Těším se, až si vyzkouším nové velice specifické metody, ke kterým bych se jinak a jinde nedostala. Poznám nové lidi, kteří mi rozšíří obzory v oblasti auxinů i jiných fytohormonů a metod pro jejich studování.

 Rostlinný hormon je pro běžného člověka poměrně abstraktní pojem. Mohla byste uvést nějaký příklad funkcí, zajímavost, kterou si v každodenním životě vůbec neuvědomujeme, a za kterou mohou právě rostlinné hormony?

Konkrétně auxiny jsou například zodpovědné za pohyb rostlin, tzv. tropismy. Ačkoliv se zdá, že jsou rostliny ukotvené v zemi a hýbat se nemohou, ve skutečnosti musí absolvovat celkem náročný tělocvik při honbě za živinami, světlem či v reakci na gravitaci. Pokud se vám například převrhne květináč, je to právě auxin, který zajistí, že se květina začne v pravém úhlu pohybovat a růst směrem vzhůru (proti směru gravitace), zatímco kořen opět v pravém úhlu, ale směrem dolů (ve směru gravitace).

Dokážu si představit, že s příjmením Pařízková si ve své branži užiji dost legrace. Pletu se?

Nepletete. Když k tomu připočtu i to, že mé kolegyně a spolužačky z ročníku oboru rostlinné fyziologie se jmenují Kořínková a Křenová, bylo na přednáškách o zábavu postaráno. Zvlášť když od vyučujících neustále přicházely dotazy, zda jsou Kořínková s Křenovou sestry J Fakt, že můj bratr Pařízek má také v práci kolegu Kořínka, je už pak jen třešnička na dortu.

 

Text: Michaela Dostálová

 

 

Datum:

Štítky: ,