Jsem studentkou doktorského studijního programu Pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci mého výzkumu se zaměřuji na Zjišťování úrovně čtenářské gramotnosti žáků primární školy v mezinárodním kontextu.

Čtenářská gramotnost zahrnuje schopnost porozumět a používat jazykové formy, které vyžaduje společnost, dochází k rozvoji vědomostí a schopností jednotlivce. Je součástí každého vyučovaného předmětu a je velice důležité dbát na to, aby byla u všech žáků náležitě rozvíjena.

Projekt, který budu realizovat, má za cíl poznat nové postupy a metody ve výuce čtenářské gramotnosti. Díky účasti na výuce v prostředí zahraničních škol, bude možnost záznamu nových metod a postupů při výuce, konzultace s místními odborníky a dále také nové poznání pro pedagogickou praxi.

Jelikož projekt bude proveden v prostředí zahraničních škol, konkrétně ve Finsku a Irsku, mám za to, že zde dojde k zaznamenání velice inspirujících a inovativních metod, které bych poté ráda integrovala do prostředí českých škol.

V průběhu pobytu v zahraničí bych ráda došla k novým poznatkům, které by se dále mohly využívat a pomáhat dětem navrátit zpět lásku k četbě knih. Jakožto učitelka pociťuji, že se díky dnešnímu digitálnímu prostředí četba knih z dětského světa vytrácí, což je obrovská škoda.

Díky Nadačnímu fondu mám možnost vycestovat do zahraničí, kde se budu aktivně věnovat výzkumu na základních školách. Rovněž mám v plánu zúčastnit se mezinárodních konferencí, kde je možné kontaktovat odborníky z různých koutů světa.  Dále bych se ráda vzdělávala v rámci projektů Letních škol, které se zaměřují na rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků a hlouběji zkoumala nové metodiky čtení, jakou je například metoda SFUMATO.

Jsem absolventkou magisterského studijního oboru Experimentální biologie a prvním rokem pokračuji v tomto oboru v rámci doktorského studia. Již od bakalářské práce se věnuji výzkumu rostlinných hormonů, kde se zaměřuji především na (semi)syntézu giberelinových derivátů s potenciální biologickou aktivitou.

“Dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí!” Bohužel však s neustále rostoucí lidskou populací je čím dál složitější zajistit dostatečný obnos základních plodin a potravin pro každého. Ačkoliv žijeme v moderní době, nedostatek potravy je jedním z palčivých problémů, se kterým se jako lidstvo potýkáme. Změny v zemědělském průmyslu vedoucí k vyšší produkci plodin zažily svůj vrchol v polovině 20. století v podobě „zelené revoluce“, během které byly do praxe zavedeny především, pesticidy, herbicidy, retardéry růstu a nová hnojiva. Brzy se však ukázalo, že tyto metody nejsou dostatečně efektivní, a navíc ne všechny se prokázaly být šetrné k životnímu prostředí a lidskému zdraví. Aktuálně tedy stojíme před nemalou výzvou; zajistit udržitelné zemědělství, které produkuje nejenom vyšší výnosy, ale zároveň umožňuje udržet krajinu v ekologické rovnováze.

Cílem mého projektu je vývoj nové generace růstových retardérů přírodního charakteru, jejichž struktura je odvozena od rostlinných hormonů giberelinů. Tyto látky budou schopny modifikovat růst rostlin a podpořit jejich využití živin v půdě tak, aby se zvýšily celkové výnosy plodin. Navíc, díky svému přírodnímu původu budou rostlinou lehce zpracovány na fragmenty, které jim a jejich okolí nebudou cizí. Velmi zjednodušeně, pomocí těchto látek budeme schopni “říct rostlině kdy má růst a kdy ne”, a tak pozitivně modulovat její růst, který povede ke zvýšení výnosů bez negativního impaktu na životní prostředí.

Naší vizí je zařadit tyto molekuly do běžné zemědělské praxe a nahradit tak (či doplnit) dosud využívané retardéry růstu, které se řadí mezi potenciálně toxické a lidskému zdraví škodlivé látky. Slibujeme si, že naše nová generace „anti-giberelinů“ napomůže ke snížení využívání těchto nepřírodních látek v zemědělství a přispěje ke zlepšení kvality životního prostředí.

Ve vědecké sféře jsem zapálená především do nových vědeckých objevů, funguje mezi námi skvělá chemie. Baví mě hledat cesty, kterými bych mohla pomoci lidem k lepšímu životu. Právě proto se aktuálně zabývám látkami, ve kterých vidím potenciál se k tomuto cíli přiblížit.

Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu vycestovat na zahraniční stáž do Belgie, kde ve spolupráci se špičkovými rostlinnými biology budu moci otestovat biologickou aktivity našich připravených látek. Věřím, že zkušenosti nabyté během mého pobytu mne posunou mnohem dále jak v oblasti výzkumu rostlinných hormonů, tak v profesních a sociálních aspektech vědeckého života.

Čtvrtým rokem studuji doktorský program v oboru Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury. Celé mé pregraduální studium oboru Fyzioterapie jsem absolvovala na FTK s výjimkou několika zahraničních stáží a Erasmu. Stále však zůstávám věrná své alma mater.

V rámci dizertačního projektu se věnuji tele-coachingu pacientů s chronickým plicním onemocněním. Jde o skupinu pacientů, kteří jsou ve srovnání se zdravými lidmi stejného věku málo aktivní. Příčinou jejich neaktivity je většinou dušnost či kašel. Mnohé z nich trápí také zvýšená únava nebo porucha rovnováhy. Proto jim chci nabídnout na míru ušitou mobilní aplikaci, která je v pohybu podpoří a dá jim praktické rady a tipy k tomu, jak si pohyb užít a získat z něj zdravotní benefity.

V České republice je tele-coaching pole téměř neorané. V době covidové pandemie tato oblast dosáhla větší pozornosti, nicméně ta se zaměřovala hlavně na pacienty po covidu 19. Mým zájmem je ověřit účinek tele-coachingové intervence u chronicky nemocných a informovat o tomto tématu laickou i odbornou veřejnost.

Zcela upřímně mé srdce momentálně hoří hlavně pro rodinu, manžela Vojtu a našeho syna Václava, který se narodil v roce 2022. Vašík je moje veliká láska a jeho úsměvu se jen těžko odolává. Přesto nechci svůj čas na rodičovské dovolené trávit jen procházkami s kočárkem a podobnými maminkovskými radovánkami. Od dětství jsem neposeda a cítím velkou potřebu seberealizace. Proto za pomoci kolegů z FTK ve výzkumu i studiu pokračuji.

Můj projekt běží už třetím rokem. Za tu dobu jej podpořilo několik institucí a nyní jej podporuje Nadační fond UP. Jsem za jeho podporu velice vděčná. Věřím, že projekt má smysl a potenciál a bez finanční podpory by byly jeho realizace a dokončení jen velmi obtížné. Díky Nadačnímu fondu se o mém projektu mohou dovědět i další lidé, které toto téma zajímá. Mohlo by se podařit rozšířit náš tým a třeba navázat novou spolupráci.

Můj hluboký zájem o téma vztahu společnosti a víry mě zavedl ke studiu na dvou fakultách. V prvním případě se jedná o studium kinantropologie na FTK. Mým cílem je zde prozkoumat zdroje smyslu života u vrcholových a profesionálních sportovců a jejich vztah k jejich spiritualitě nebo víře. V rámci mého druhého studia oboru Křesťanské myšlení na CMTF se zabývám působením náboženských charit ve veřejném sektoru v USA, a i přes to, že studia mohou vypadat na první pohled tematicky nesourodá, tak mi poznatky získané v rámci jednoho velmi pomáhají pochopit širší souvislosti na tom druhém a naopak.

Řeším, do jaké míry má víra, nebo spiritualita u sportovců vliv na jejich zdroje smyslu života, ze kterých zase v mnoha případech pramení aspirace, motivace, cílevědomost a podobné osobní charakteristiky, jež jsou velmi důležité i pro osoby, které se sportovci pracují. Tedy pro trenéry a kouče, kteří na určité výkonnostní úrovni musí s těmito faktory u svých svěřenců umět pracovat. V našem českém prostředí, kde převažuje ateismus se může zdát takové téma jako méně podstatné, ale světové populační analýzy ukazují, že ve světě je víra velmi rozšířena a je stále hybnou silou mnoha společností a komunit.

Můj projekt je zaměřen na průzkum zdrojů smyslu života u izraelských sportovců, kdy hlavním záměrem práce bude hledání vazeb, popřípadě rozdílů ve zdrojích smyslu s ohledem na víru sportovců. V Izraeli se na jednom místě vyskytují hojně věřící třech světových náboženství, a to křesťanství, islámu a židovství. S ohledem na tento fakt je příhodné právě zde zjistit, jestli odlišná víra má vliv na zdroje smyslu a tím i na osobní charakteristiky z nich pramenící.

Mým hlavním cílem je lépe zmapovat zmíněný vztah víry a sportu, neboť bez zdrojů smyslu by snad žádný z nás neměl ani motivaci, ani vůli dosáhnout svých snů a cílů, ať jsou jakékoliv. Zároveň celosvětový společensky významný fenomén víry je studován v mnoha oblastech života, nicméně v oblasti sportu, a především tedy ve vztahu ke zdrojům smyslu u sportovců, které je vedou k překonávání překážek na často náročné cestě sportovní kariérou, je takových výzkumů stále poměrně málo, a proto bych chtěl rozšířit bázi informací v této oblasti.

Celý život aktivně sportuji a vždy mě zajímalo, jak se zlepšovat v tom co dělám a pro to jsem si také zvolil studium na fakultě tělesné kultury UP. Toto studium mě přivedlo k mé další zálibě. A to k rozšiřování mých vědomostí o světě. Zajímám se o všechna aktuální témata bez rozdílu na jejich zaměření, nicméně nejvíce mi imponují ty, které jsou spojeny s fungováním naší společnosti. Tato nalezená záliba mne dovedla také k rozhodnutí pokračovat ve studiu v rámci doktorských oborů.

Díky podpoře Nadačního fondu UP jsem schopen vyrazit na stáž na Wingate Institute v Izraeli, kde se sběr dat pro realizaci mého výzkumu jeví jako nejlepší možnost a kde věřím, že realizovaný výzkum pomůže přispět k současným poznatkům.

Jsem ve třetím ročníku doktorského studia oboru nanomateriálová chemie na katedře fyzikální chemie. Na stejné katedře jsem vystudoval bakaláře i magistra. Své studium jsem zaměřil na výpočetní chemii, kdy s využitím teoretických modelů popisuji vlastnosti nanomateriálů.

V úzké spolupráci s experimentátory popisuji vlastnosti nových molekul a nanomateriálů, studuji reakční mechanismy a hledám základní pravidla, která na atomární úrovni určují chování těchto systémů na pomezí fyziky a chemie. Věnujeme se základnímu výzkumu materiálů, které mají potenciál v nových technologiích přeměny solární energie, nanoelektroniky a dalších. Pro popis těchto materiálů se zajímavými vlastnostmi je však potřeba použít moderní a náročné metody.

Díky finanční podpoře NF UP absolvuji tříměsíční stáž na Texas Tech University ve skupině profesora Hanse Lischky. Jedná se o špičkovou výpočetní skupinu s mezinárodním renomé, která používá a vyvíjí moderní přesné metody výpočetní chemie. Během svého pobytu se budu snažit získat co nejvíce znalostí o dané problematice s využitím tamních znalostí a zázemí, naučím se, jak tyto metody používat a interpretovat, což mi velmi pomůže v řešení našeho výzkumu. Součástí této stáže je spolupráce na konkrétním problému, na kterém si vše vyzkouším a osvojím. Celkově tak dojde nejen k mému profesnímu a osobnímu rozvoji, ale také ke zkvalitnění výzkumu na UP.

Za tři měsíce se člověk nestane expertem na danou metodiku, ale mým cílem je být schopen samostatně pokračovat a zlepšovat se v těchto metodách a celkovém popisu nanostruktur. Teoretická chemie je stále, alespoň v našem odvětví, za experimentem a zde přicházíme spíše s podpůrnými důkazy pro experimentální měření. Chtěl bych jednou být u toho, kdy dostatečně rozumíme zákonitostem na atomárním měřítku a dokážeme navrhnout molekulu s potřebnými vlastnostmi.

Věda je velmi náročná a někdy se dlouho nedaří přijít s výsledkem a o to větší je ale radost, když výsledek vyjde dle očekávání. Ta upřímná radost, když sesbírám data, podívám se na výsledky a ony souhlasí s experimentem, a navíc nám potvrdí nějakou zajímavou vlastnost je obrovská. Navíc se nejedná o žádnou rutinu. Rutinní je maximálně příprava jednotlivých vstupních souborů, ale každý problém je v něčem unikátní.

Já ke svému výzkumu nepotřebuji chemikálie ani pomůcky v laboratoři. Z osobního počítače se připojím na výpočetní klastr a pracuji. Finanční podpora NF UP mi ale umožní vycestovat na stáž a intenzivně spolupracovat na špičkovém pracovišti, získat cenné zkušenosti a zkvalitnit tak svůj výzkum. A to je pro mne asi nejcennější forma podpory v tento moment.

Jsem studentkou doktorského programu Lékařská mikrobiologie na Lékařské fakultě.

Už je to téměř 100 let od objevu prvních antibiotik. Za tuto dobu se nám tady však rozmohl nešvar v podobě odolnosti bakterií na používaná antibiotika. Tento problém stále narůstá a predikuje se, že do roku 2050 by mohly být bakterie rezistentní na všechna známá antibiotika. To by znamenalo, že lidé začnou umírat na banální infekce, které by nás v současnosti ani nenapadlo považovat za hrozbu. Netýká se to pouze zdravotnictví, ale také potravinářského průmyslu, kde jsou antibiotika běžně používána.

Existuje několik mechanismů, jak bakterie antibiotikům odolávají. Jedním z nich je tvorba specifických enzymů. Právě těmi se ve svém výzkumu zabývám, konkrétně skupinou β-laktamáz, které zapříčiňují rezistenci na beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cephalosporiny, monobaktamy a karbapenemy). Detekuji přítomnost genů kódujících tyto enzymy a navrhuji primery pro jejich vyhledávání. Tímto způsobem lze zjistit přítomnost rezistentních kmenů v konkrétním prostředí, ale také objevovat nové geny rezistence u konkrétních kmenů, či potvrzovat jejich přítomnost.

Mým cílem je nejenom navrhnout primery pro detekci široké škály genů kódujících produkci β-laktamáz, ale také osvojit si techniky celogenomového sekvenování, které jsou pro tento typ výzkumu esenciální.

Od útlého věku prahnu po poznání a baví mě dozvídat se a zkoušet nové věci. To byl důvod, proč jsem se rozhodla věnovat se vědě. Také ráda vzbuzuji zvídavost u druhých, a proto jsem si souběžně se svým doktorským studiem zvolila ještě studium učitelství.

Podpora Nadačního fondu UP mi umožní stáž, kde se naučím všechny aspekty, které celogenomové sekvenování obnáší, včetně přípravy knihoven a zpracování dat. Bude to pro mě velký přísnos nejen, co se profesní stránky týče, ale také co se týče té osobní.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Experimentální biologie na katedře Laboratoř růstových regulátorů. V rámci své dizertační práce se zabývám metabolickým profilováním auxinů na úrovni buněčných organel.

Auxiny jsou skupina rostlinných hormonů, které jsou nepostradatelné pro růst a vývoj rostlin. Nejznámějším a nejvýznamnějším auxinem je kyselina indol-3-yloctová (IAA). Pro správné fungování jsou hladiny volné formy IAA přísně regulovány biosyntézou, metabolismem a transportem. Dle nových poznatků se zdá, že důležitou roli v udržování homeostázy auxinů uvnitř buňky hraje endoplazmatické retikulum. Konkrétně se na membráně ER nacházejí transportéry ze skupiny PILS, proteiny ze skupiny PIN (specificky PIN5 a PIN8) a enzymy podílející se na de novo biosyntéze IAA. Mým hlavním cílem je zmapovat funkci auxinových transportérů, které se nalézají na membráně endoplazmatického retikula a popsat mechanismy udržování auxinové homeostázy na vnitrobuněčné úrovni.

Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu vyjet na tříměsíční zahraniční stáž na prestižní vědecké centrum Institute of Science and Technology Austria (ISTA) a nakoupit pomůcky a vybavení, které mi usnadní experimentální část projektu. V průběhu stáže na ISTA budou připraveny nové linie modelové rostliny Arabidopsis thaliana, které jsou pro můj výzkum klíčové.

Mluvíme-li o doktorském studiu, je mým cílem objasnit zapojení endoplazmatického retikula do auxinového metabolismu. Pochopení těchto základních principů může v budoucnu vést k produkci nových linií rostlin odolnějších k různým typům stresů, rostlin se stabilnějším kořenovým systémem nebo rostlin s vyšším výnosem v extrémních podmínkách. Výzkum by také mohl najít uplatnění v produkci nových specifických herbicidů.

Moje srdce hoří pro vědu a Přírodovědeckou fakultu. Podpora Nadačního fondu UP přišla v kritické fázi doktorátu, kdy jsem si nebyla jistá, jestli má moje práce smysl. Úspěch ve výzvě Nadačního fondu UP mi vlívá novou energii do žil a probudil ve mně ještě silnější touhu po poznání.  Nesmírně si vážím důvěry, která ve mě byla vložena a děkuji za ni.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě. Předmětem mého studia je výzkum manganatých komplexních sloučenin a jejich potenciální využití na poli medicíny.

Tyto látky mohou nalézt své možné uplatnění jako látky napodobující enzymovou aktivitu nebo na poli diagnostické medicíny jako možné kontrastní látky pro metody jako jsou PET (pozitronová emisní tomografie) a především MRI (Tomografie magnetické rezonance). Díky podpoře NF UP v roce 2020 jsem mohla realizovat projekt zaměřený na vývoj kontrastních látek s manganem pro MRI, díky získaným zkušenostem a vědomostem mohu realizovat sama sebe a svůj další projekt, který je zaměřen na výzkum a vývoj nových theranostických sloučenin (obsahující nejen mangan), tedy látek, které budou vystupovat zároveň jako kontrastní látka, a i jako léčivo (např. léčivo s cytostatickým efektem).

Byla bych ráda, kdyby se projekt podařilo úspěšně realizovat a dotáhnout do konce, tedy navržené látky úspěšně připravit a popsat vybranými metodami, což by posunulo moji práci opět o nějakou úroveň výše a také by to přispělo k rozvoji samotného oboru. Přála bych si, aby i tento projekt, stejně jako ten předchozí, byl podkladem opět pro něco na co mohu já nebo i jiní pracovníci navázat a rozvinout ho dále. Abych byla schopna ho před akademiky i před nevědeckou veřejností prezentovat s úsměvem na rtech v rámci přednášek, prezentací i v rámci popularizace vědy. I proto mě práce nadále baví – jednak kvůli variabilitě, že se člověk neustále učí něco nového, ale i kvůli zpětné vazbě, kterou člověk dostává a může se tak nadále rozvíjet. Dělat vědu totiž má smysl.Jsem ráda, že mám tolik podpory, všude kam se podívám, a to nejen té finanční.