V rámci svého studia historie na Univerzitě Palackého se snaží popularizovat a komunikovat vědu, zavádět nové didaktické metody do škol, a taky obecně sledovat zahraniční vzdělávací trendy. Podílel se na popularizačních projektech Podzim komunismu na Pevnosti Poznání, či na seriálu popularizačních videí s názvem Akademická čtvrthodinka. Dále se taky věnuje edukativnímu role-playingu v olomoucké platformě EDU_RP, kde měl tu čest stát se Winstonem Churchillem, či J. F. Kennedym.

Projekt Czech_IN(G) je audiovizuálním online kurzem v anglickém jazyce zaměřeným na českou identitu, kulturu a společnost v proměnách dějin. Cílem projektu je vytvoření 8 hodin videomateriálu, relevantních studijních textů a kvízů garantujících znalosti a souvislosti z české historie umístěné ve virtuálním prostoru online. Projekt je přínosný zejména díky online dostupnosti, anglickému jazyku a garanci kvalitních informačních zdrojů a relevantních interpretací pod taktovkou Katedry historie Filozofické fakulty UP. Cílí tak primárně na zahraniční studenty v ČR a studenty zahraničních partnerských univerzit UP. Z vědeckého hlediska je přínos projektu v datech, ze kterých lze vyčíst čas zhlédnutí videa, zájmu o českou historii, či obecně v datech vázaných na konstrukci vzdělávacích online kurzů.

Působí v rámci doktorského studijního programu na Katedře divadelních a filmových studií, kde předtím absolvoval bakalářský a magisterský stupeň (v kombinaci s filosofií). Badatelsky se zabývá československou scenáristikou v letech 1945 až 1962.

Projekt je zaměřen na výzkum cenzurní praxe v Československu v letech 1953 – 1962. V této době se postupně formovala a stabilizovala organizace a praxe cenzury, což mělo přímý dopad na produkční kulturu v Československém státním filmu. Výzkum je konkrétně zaměřen na cenzurní kontrolu technických scénářů, díky čemuž nabízí odlišný pohled na mechanismy fungování totalitního státu než dosavadní výzkumy. Prohloubení poznání cenzurní praxe v souvislosti s kinematografií (nejvýznamějším médiem 50. let) nám pomáhá pochopit, co totalitní moc považovala za „obecný zájem“ a představuje i varování pro současnost. Zároveň jsou procesy kontroly umělecké svobody a tvůrčí normy aktuálním tématem mezinárodní badatelské sítě Screenwriting Research Network.

Během bakalářského a magisterského studia začala pronikat do problematiky studia proteinů pomocí spektroskopických metod, přičemž později tyto znalosti aplikovala na studium sodno-draselné ATPasy (NKA). Doktorské studium jí umožnilo propojit metody molekulární biotechnologie se spektroskopickými metodami a zaměřit se na studium aktivity enzymu, popřípadě změn této aktivity v širším kontextu (dysfunkce enzymu, souvislosti s neurologickými chorobami, interakce s léčivy nebo alkaloidy).

Cílem projektu je studium interakce vybraných chemoterapeutik se třemi isoformami α podjednotky lidské sodno-draselné ATPasy (NKA). Tento protein je nezbytný membránový protein, který se vyskytuje ve všech živočišných buňkách. Základní stavební jednotky NKA jsou v různých tkáních zastoupeny ve formě několika isoforem. Již dříve byla prokázána souvislost mezi toxickým účinkem chemoterapeutika cisplatiny na ledviny a funkcí NKA, která je v ledvinách exprimována ve vysoké hustotě. Cílem projektu je studium účinků vybraných chemoterapeutik na funkci NKA podle její tkáňové lokalizace. Studium interakce NKA s chemoterapeutiky na molekulární úrovni pomocí mikroskopie jednotlivých molekul by měla probíhat ve spolupráci se SciLifeLab ve švédském Stockholmu, které patří k nejlepším pracovištím tohoto druhu na světě.

Vystudovala obor Biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své bakalářské práci pomocí organické syntézy připravovala fluorescenčně značené cytokininy. Na Oddělení molekulární biologie v rámci své diplomové práce lokalizovala cytokininové receptory v Arabidopsis thaliana pomocí fluorescenčního značení. V tématu pokračuje na jmenovaném oddělení i v rámci doktorského studia.

Projekt je zaměřen na zkoumání distribuce klíčových komponent cytokininového metabolismu v buňce. Hlavním cílem je zejména objasnit, kde se v buňce nalézají tyto důležité rostlinné hormony a jakým způsobem se v buňce transportují. Detailní objasnění těchto procesů je důležité zejména pro pochopení, jak rostlinné hormony působí uvnitř buňky. To mimo jiné umožní navrhnout způsoby, jak zvýšit či regulovat působení těchto rostlinných hormonů, které jsou nezbytné pro růst i vývoj rostlin. S možností regulace aktivity cytokininových receptorů v buňce se potenciálně otevírá oblast pro návrh nových, cílených cytokininových derivátů, který probíhá ve spolupráci s Oddělením chemické biologie a genetiky na naší univerzitě. Plánovaný pobyt rozšíří jazykové i odborné znalosti a umožní prohloubit kontakt s vynikajícím mezinárodním pracovištěm Institute of Science and Technology Austria (IST Austria) v Rakousku.

Absolvent oboru Fyzioterapie, v současné době student 1. ročníku doktorského studijního programu Kinantropologie se zaměřením na biomechaniku na FTK UP v Olomouci. Společně s kolegy z dalších pracovišť v České republice se podílí na výzkumu a vývoji senzomotorických stélek a ověření jejich vlivu na deformity v oblasti nohy.

Cílem projektu je popsat změny vyvolané novým typem tzv. senzomotorických (stimulačních) stélek na statické parametry stoje a dynamické parametry chůze a připravit tak podmínky pro jejich následnou výrobu. Deformity v oblasti nohy jsou v rámci tzv. řetězení funkčních poruch predispozičním faktorem řady onemocnění a zranění, mezi nimi např. bolestí dolní části zad. Na projektu se podílí jedna z předních českých ortotických a protetických firem, předpokládá se spolupráce s kolegy z Německa. Popsání změn parametrů stoje a chůze v závislosti na druhu použité peloty bude sloužit pro metodiku návrhu optimální senzomotorické stélky pro konkrétního pacienta. Případné potvrzení účinku senzomotorických stélek by pak mohlo přinést efektivní nástroj pro terapii deformit nohy a prevenci dalších souvisejících obtíží.

Absolventka oboru Molekulární a buněčná biologie na Přírodovědecké fakultě. Studentka doktorského studijního programu v Laboratoři růstových regulátorů na Přírodovědecké fakultě. Zabývá se studiem cytoprotektivního účinku cytokininových derivátů.

Projekt je zaměřen na identifikaci derivátů cytokininů schopných chránit buňky získané od pacientů s dědičnou formou předčasné Parkinsonovy choroby v důsledku mutace PARK6 proti stresu. Parkinsonova choroba je způsobena ztrátou dopaminergních neuronů v části středního mozku, která je důležitá pro řízení motoriky. K jejich zániku často dochází v důsledku mitochondriální dysfunkce, která vede k aktivaci programované buněčné smrti (apoptóza). Cílem je identifikace cytoprotektivních látek, které by po dalším testování (zvířecí modely, klinické zkoušky) mohly sloužit v terapii Parkinsonovy nemoci, zejména její dědičné formy způsobené mutací PARK6. Získané znalosti mohou být využity i pro vývoj farmakoterapie dalších onemocnění CNS, na jejichž vzniku se podílí porucha funkce mitochondrií.

Studentka doktorského studijního programu v oboru Výtvarná výchova (teorie výtvarné pedagogiky a výtvarné tvorby) na Pedagogické fakultě. V roce 2015 vydala první českou odbornou antologii o internetovém umění #mm net art. V rámci Studentské grantové soutěže (IGA) s kolegy zkoumá výuku nových médií na uměleckých školách. Působí jako dramaturg PAF Olomouc (www.pifpaf.cz), kurátor ScreenSaverGallery ad. a aktivní umělkyně.

Projekt je zaměřen na vytvoření výstavního projektu ohledávajícího tvorbu aktuálních olomouckých autorů aktivně se věnujících konceptuálnímu přístupu v současném umění, a jeho realizace v etablované zahraniční galerii. Mezi přínosy patří prezentace současné olomoucké konceptuální tvorby, jejímiž autory jsou absolventi UP, v zahraničí, tvůrčí propojení mladé a starší generace olomouckých konceptualistů – vznik zcela nových prací vzniklých ve vzájemné spolupráci –, ohledání funkčnosti výstavy jako praktického experimentálního výzkumného nástroje ve výtvarném umění a ohledání konkurenceschopnosti současného českého konceptuálního umění v globálním měřítku. Zkušenosti nabyté v průběhu implementace projektu budou zúročeny všemi aktéry v jejich další umělecké i akademické praxi.

Absolventka přírodovědecké fakulty UP, studentka doktorského studijního programu Lékařská biologie. Věnuje se problematice zánětlivých plicních onemocnění v rámci laboratoře na Ústavu patologické fyziologie.

Projekt je zaměřen na studium RNA vazebných proteinů (RNA-binding proteins= RBPs), které ovlivňují děje v buňce a podílí se i na regulaci zánětu. RBPs budou studovány v buňkách imunitního systému získaných z plic od pacientů s plicní sarkoidózou. Sarkoidóza je onemocnění, které se může rozvinout na základě stimulů z vnějšího prostředí, avšak svoji úlohu zde hrají i genetické predispozice. Pokročilá stádia onemocnění jsou provázena závažným poškozením plicní tkáně a jsou obtížně terapeuticky zvládnutelná. Kombinace relativně nízké incidence a závažnosti onemocnění vyžaduje nutnost mezinárodní spolupráce. Tento výzkum bude probíhat v zahraničí ve spolupráci s pracovištěm zaměřeným na výzkum plicních chorob ve Švédsku (Karolínský institut). Hlavním cílem projektu bude rozšířit znalosti o RBPs u obecné regulace zánětu v patogenezi lidských nemocí, konkrétně plicní sarkoidózy.

Studentka 1. ročníku doktorského studijního programu v oboru Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě. Ve spolupráci se švédským výzkumným institutem Umeå Plant Science Centre (UPSC) se zabývá studiem biologické aktivity syntetických derivátů rostlinných hormonů auxinů s využitím přístupů reverzní genetiky a chemické genomiky a jejich následnou kvantitativní a kvalitativní analýzou pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií.

Projekt je zaměřen na studium biologické aktivity fluorescenčně značených auxinů a sledováním jejich distribuce v rostlinných pletivech pomocí konfokální mikroskopie. Auxiny patří mezi rostlinné hormony, které se významným způsobem podílí na růstu a vývoji rostlin. Označení auxinové molekuly fluorescenční značkou by umožnilo pozorování distribuce těchto hormonů v rostlinách v reálném čase pomocí konfokální mikroskopie v různých pletivech, vývojových stádiích či na úrovni jednotlivých buněčných organel. Tento účinný nástroj by mohl výrazně napomoci k pochopení mechanismu účinků, které stojí za širokou škálou funkcí těchto hormonů, což by mohlo vést k jejich efektivnějšímu využití pro zemědělské účely či v oblasti rostlinných technologií.

Studentka magisterského studijního programu v oboru Analytická chemie na Přírodovědecké fakultě. V současnosti pracuje na své diplomové práci, která se zabývá popisem chování „nabitých“ nanočástic, jejich modifikací a samouspořádání pomocí kapilární elektroforézy.

Cílem projektu je testování tvorby 3D struktur, které umožní diskriminaci enantiomerů v kapilární elektroforéze. Tvorba 3D struktur bude založena na samouspořádání vhodně funkcionalizovaných nanočástic („nesoucích náboj“) a derivatizovaných cyklodextrinů a cyklofruktanů jako modelových chirálních selektorů. Separace optických izomerů je problematika, jež je aktuální mimo jiné ve farmaceutickém průmyslu a stále nabývá na větším významu. A to z důvodu rozdílných biologických vlastností jednotlivých izomerů, jež mají velkou většinu zbylých vlastností totožnou. Příprava struktur bude probíhat ve spolupráci s pracovištěm na University of Texas at Arlington, jež je považováno za jedno z předních pracovišť zabývající se touto tématikou. Získané znalosti mohou být využity při separaci obtížně separovatelných chirálních látek například některých léčiv.