Jsem studentkou čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UPOL a také studentkou druhého ročníku doktorského studia na katedře Fyzikální chemie PřF UPOL.

Protože studuji medicínu, ale zároveň mé srdce hoří pro vědu, hledám místa, kde bych mohla oba své obory spojit. A tím místem je pro mě Pevnost Poznání, kde již druhým rokem pracuji jako Edutainerka.

Jako medička pozoruji vysoký výskyt různých srdečních onemocnění a na základě nejnovějších údajů lze říci, že srdeční choroby jsou v České republice jednou z hlavních příčin úmrtí. Vzdělávat širokou veřejnost v oblasti srdečních záležitostí je však někdy obtížné. Proto jsem se rozhodla navrhnout a vytvořit nový exponát v Pevnosti poznání, kde mohu své nápady převést do reality. Novým exponátem bude 3D anatomicky přesný model lidského srdce.

Tento exponát bude návštěvníkům Pevnosti Poznání sloužit jako vzdělávací pomůcka pro pochopení anatomie lidského srdce, převodního systému srdce a vzniku infarktu myokardu. Protože se bude jednat o interaktivní model, bude srdce sloužit také jako křeslo, na kterém si po usednutí můžete poslechnout a změřit svůj srdeční tep. Ráda bych také k exponátu vytvořila vzdělávací program pro školy a program ke Světovému dni srdce, který připadá na 29. září. Vzdělávání široké veřejnosti v oblasti medicíny považuji za jednu z nejdůležitějších technik prevence lidského zdraví. Doufám, že můj projekt k tomuto cíli přispěje. Osobně budu velmi ráda, pokud tato výstava pomůže lidem pochopit, jak lidské srdce funguje a jak si ho chránit do budoucna.

Díky podpoře Nadačního fondu UP jsem získala prostředky na vybudování tohoto velkého projektu. Peníze budou použity na stavbu konstrukce a nákup elektroniky, také na vytvoření interaktivní instalace uvnitř srdce. Díky Nadačnímu fondu UP snad srdce v Pevnosti Poznání ještě letos začne bít.

Jsem studentkou prvního ročníku navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého. Projekt, se kterým jsem se do Nadačního fondu přihlásila, je součástí mé diplomové práce s názvem “Ergonomické kompenzační pomůcky vyrobené pomocí 3D tisku pro hudebníky”.

Hudebníci se často potýkají s muskuloskeletálními potížemi spojenými s dlouhodobou hrou na hudební nástroj. Tyto problémy se mohou lišit v závislosti na druhu nástroje, jeho symetrii či asymetrii, a také na postavení, které musí hudebník při hře zaujmout. Právě z tohoto důvodu je klíčová prevence, zaměřená zejména na ergonomii hry na hudební nástroj, aby se těmto problémům předcházelo a hudebníci mohli hrát bez bolestí a omezení.

Projekt přináší inovativní řešení v oblasti ergonomie hudebníků, především pak klarinetistů, na které se ve své práci zaměřuji, a to konkrétně využití 3D tisku pro vytvoření plně přizpůsobených pomůcek. Standardizované ergonomické pomůcky dostupné na trhu mají mnohdy vysokou pořizovací cenu, a navíc nemusí přesně odpovídat individuálním požadavkům uživatelů. Ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP budu využívat 3D skenování a modelování, což umožní přesné přizpůsobení pomůcek specifickým potřebám hudebníků. Tento přístup nejenže zajistí vyšší dostupnost ergonomické pomůcky širšímu spektru uživatelů, ale také nabízí možnost vytvářet řešení na míru, která jsou v současném tržním prostředí těžko dostupná.

Mým cílem je přispět k prevenci zdravotních obtíží u hráčů na hudební nástroje (klarinetistů), dosáhnout optimálních ergonomických podmínek při hře, zmírnit stávající obtíže, snížit bolest spojenou s dlouhodobou hrou na hudební nástroj a celkově zlepšit kvalitu života hudebníků. Budu také považovat za úspěch, pokud se zvýší povědomí o možnostech využití 3D tisku v rehabilitační praxi.

Mou velkou vášní je folklor, který mě provází již od dětství. Jsem aktivním členem Národopisného souboru Dúbrava, kde mám možnost naplno prožívat kouzlo lidových písní a tanců, které jsou součástí naší kulturní identity a předávají se z generace na generaci.

Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu spolupracovat s Vědeckotechnickým parkem, kde budou za využití 3D skenování a 3D tisku vytvářeny individualizované ergonomické pomůcky. Tato podpora je klíčová pro realizaci mého projektu, který má potenciál výrazně přispět k prevenci zdravotních problémů u hudebníků či ke zmírnění obtíží již vzniklých.

Marie Pražáková Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci | Výše podpory: 25 000

Jsem studentkou doktorského studijního programu Anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě. Předmětem mého studia je výzkum manganatých komplexních sloučenin a jejich potenciální využití na poli medicíny.

Možností využití těchto sloučenin je celá řada, já se specializuji zejména na studium těchto látek jako bezpečnějších a levnějších alternativ k stávajícím kontrastním látkám pro MRI (Tomografii magnetické rezonance) a popř. PET (Pozitronová emisní tomografie), kdy projekt Výzkum a vývoj potenciálních kontrastních látek obsahující mangan(II) byl podpořen NF UP v roce 2020. Řekla jsem si ale – Proč zůstávat jen u čistě MRI kontrastních látek, když se stávající kontrastní látky úspěšně modifikují jako cílené kontrastní látky či theragnostika? Lze něco takového vytvořit pro mangan(II)?

Proto jsem se v roce 2022 opět obrátila na NF UP, který mi podruhé poskytl veškerou podporu pro realizaci projektu. Podařilo se navrhnout a připravit ligand (jakousi organickou kostru, která kov uzavře, aby bylo užití bezpečné) a vytvořit komplexní sloučeninu obsahující mangan(II), která podle předběžných měření, neztrácí svou „MRI aktivitu“. Tento ligand má ale dvě vazebná místa, kdy na druhé můžeme navázat jiné kovy, kdy v závislosti na druhém vybraném kovu, můžeme dosáhnout biologické aktivity např. cytostatické aktivity. Kombinací Mn(II) centra a jiného kovového centra v rámci jedné sloučeniny lze dojít až k Mn(II)-M(II/III) theragnostiku. V roce 2024 byla připravena celá série těchto dvoujaderných sloučenin (např. Mn(II)/Pt(II)) a zároveň byly provedeny první pokusy o formaci tzv. metallostar (specifická formace komplexu s Mn(II) okolo jiného kovu, kdy výsledná sloučenina připomíná hvězdu), která by sice neměla biologické vlastnosti, ale dosáhli bychom vetší MRI účinnosti. Mým cílem je rozvíjet oblast chemie týkající se koordinačních sloučenin manganu(II) a své poznatky, nejen z laboratoře, předávat dále zejména studentům.

V rámci výzvy NF UP 2024 jsem získala finanční podporu na pokrytí nákladů spojených s účastí na konferenci 45th ICCC, která proběhla ve Fort Collins v Coloradu a výsledky byly úspěšně prezentovány ve formě ústního příspěvku. Dále bude projekt na Mn(II) založených theragnostik prezentován na prestižní soutěži pro mladé a talentované inovátory – Falling Walls Lab 2024.

Jsem vděčná za činnosti NF UP, který věří v projekty mladých vědců, a poskytl potřebnou podporu na realizaci mých snů už potřetí. Mimo finanční podpory mi bylo poskytnuto i zázemí pro seberozvoj formou různých workshopů. Velice si toho vážím a děkuji.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Nanomateriálová chemie na Katedře
Fyzikální chemie a letos zde budu zahajovat třetí ročník svého studia. V rámci svého výzkumu
se dlouhodobě věnuji přípravě nanomateriálů a to zejména nanostrukturovaných povrchů
obsahující vzácné kovy a jejich následnému využití jako aktivních substrátů pro analýzu pomocí
metody povrchem zesílené Ramanovy spektroskopie (SERS).
Touto oblastí se budu zabývat i ve svém projektu, kde se chci zaměřit na detekci konkrétní
látky, Tau proteinu, který je považován za jeden z biomarkerů neurodegenerativní
Alzheimerovy choroby, která postihuje centrální nervovou soustavu. Alzheimerova choroba je
jednou z nejčastějších forem demence, kdy postihuje až 80 % pacientů. S progresí této nemoci
se u pacientů začínají projevovat symptomy jako selhání kognitivních funkcí a paměti, poté
následuje rozvoj demence. Samotná diagnostika tohoto onemocnění je však v současné době
poměrně náročná. Možnost snadné a rychle detekce nízkých koncentrací Tau proteinu by
mohla vést ke včasné diagnostice, což by umožnilo zpomalit další výraznou progresi
onemocnění a zároveň zvýšilo komfort pacientů při odběru potřebných vzorků (pokud by se
jednalo například o detekci biomarkeru z krevní plasmy či séra namísto z mozkomíšního moku,
který je pacientům odebírán pomocí značně nepříjemné lumbální punkce z páteřního kanálu).
Pro úspěšné využití metody SERS pro detekci je nejen třeba připravit nanostrukturu o takových
vlastnostech, které by umožnily výrazné zesílení získaného Ramanova signálu, a tedy snížení
limitu detekce, ale také zajistit, aby se zkoumaná látka nacházela v bezprostřední blízkosti
nanočástic kovů, kde je optické pole výrazně zesilováno. Za tímto účelem budu povrch mnou
připravených struktur funkcionalizovat, abych zajistila navázání co největšího množství
biomarkeru z objemu vzorku na povrch struktur, které pak budou sloužit jako senzory pro
detekci.
Díky podpoře Nadačního fondu budu moct pořídit potřebný materiál a chemikálie pro vývoj a
optimalizaci svých substrátů, které by v dlouhodobém výhledu mohly být ve spolupráci s
komerční sférou převedeny i do praxe. Zároveň by tyto substráty, pomocí změn ve
funkcionalizaci povrchu, mohly potenciální sloužit také jako senzory pro širokou škálu
biomarkerů jiných nemocnění a rozvinout tím svou aplikační potenciál. Část finanční podpory
mi také umožní vycestovat na zahraniční stáž na Univerzitu v Pávii v Itálii na jejich katedry fyziky
a chemie, kde se právě SERS substráty zabývají. Získaná data bych také chtěla využít pro
sepsání disertační práce a pro (snad) úspěšné zakončení doktorského studia .

Jsem studentem doktorského studijního programu Organická a bioorganická chemie na
Katedře organické chemie. V rámci studia se zabývám vývojem nových antimikrobiálních
látek, především nových antituberkulotik.
Tuberkulóza je infekční onemocnění způsobené patogenem Mycobacterium
tuberculosis. Ačkoliv incidence tuberkulózy globálně klesá, stále toto onemocnění zabíjí
statisíce lidí ročně. Tuberkulóza proto představuje celosvětovou hrozbu, Českou republiku
nevyjímaje. S ohledem na trend poslední doby, který ukazuje každoročně se zvyšující počet
nakažených na našem území, je nastalá situace alarmující. Velikým problémem také je, že
léčebný proces při nákaze je složitý a zdlouhavý, dostupná léčiva navíc kvůli rezistenci
bakterie ztrácí svůj účinek.
Z těchto důvodů je aktuálně kladen velký tlak na výzkum nových antituberkulotik,
která by vykazovala vysokou efektivitu a nejlépe působila novými mechanismy účinku. Slibně
se v tomto ohledu jeví tzv. inhibitory mykobakteriální ATP synthasy, která je v oblasti vývoje
antituberkulotik jedním z nejatraktivnějších biologických cílů poslední doby. Jedná se o
klíčový enzym mykobakterie, který zajišťuje tvorbu adenosin trifosfátu (ATP). ATP slouží jako
univerzální energetické platidlo, kterým bakterie hradí některé své životně důležité procesy.
Inhibicí mykobakteriální ATP synthasy je zapříčiněno to, že bakterie přichází o svůj primární
zdroj energie. Tím je narušen celý metabolismus, který ústí ve smrt patogenní buňky.
Ve výzkumné skupině doc. Brulíkové, jíž jsem již od bakalářského studia součástí, se
dlouhodobě vývoji těchto inhibitorů mykobakteriální ATP synthasy věnujeme. Umíme je
efektivně navrhovat i připravovat, nicméně pro stanovení jejich antibakteriální aktivity jsme
zatím plně závislí na biologickém pracovišti v belgických Antverpách.
Díky podpoře Nadačního fondu UP mi bude umožněno na tomto pracovišti
absolvovat výzkumnou stáž, při které bych se měl naučit vybrané techniky používané pro
stanovení biologické aktivity látek. Od těch základních, jako je například stanovení minimální
inhibiční koncentrace či cytotoxicity, až po ty pokročilé, zahrnující určení vazebného místa
molekul nebo schopnosti látek působit v makrofázích, tj. buňkách imunitního systému

Som študentom doktorského študijného programu Organická a bioorganická chémia na
katedre Organickej chémie. V rámci svojho štúdia sa venujem výskumu a syntéze nových,
neprírodných aminokyselín a štvorčlenných cyklov odvodené od antibiotík.
Súčasná doba čelí novým hrozbám, ochoreniam a existujúce choroby sa stávajú
odolnejšie voči momentálne používaným liekom. Nukleové kyseliny (napr. DNA) sa v
modernej dobe používajú v oblasti biotechnológie a v medicíne ako efektívne liečivá.
Bohužiaľ, tento typ terapeutík obsahujúce DNA má množstvo nevýhod a tým pádom sa znižuje
efektivita a aplikovateľnosť týchto terapeutík. Riešením je vhodne modifikovať DNA, tak aby
obsahovala umelé neprirodzené skupiny. Existuje množstvo modifikácii, avšak jedna z nich sa
javí ako najsľubnejšia – peptidové nukleové kyseliny PNA. Takáto neprirodzená nukleová
kyselina je zostavená len z dvoch komponent: peptid, ktorý je zložený z aminokyselín, a jedna
zo štyroch dusíkatých báz. Doterajší výskum bol ale obmedzený na 20 prírodných
aminokyselín, z toho vyplýva že možností na vytvorenie funkčného liečiva je málo. Najlepším
riešením je pripraviť nové, neprirodzené aminokyseliny, ktoré by sa následne použili na
prípravu peptidov. Vďaka nášmu výskumu v skupine doc. Pospíšila sme schopní v krátkej dobe
a vysokej optickej čistote pripraviť obrovské množstvo doteraz nepoznaných neprírodných
aminokyselín, ktoré by sme potom použili na prípravu nových peptidov. A práve vývoj týchto
peptidov je kľúčový krok, aby sa u terapeutík obsahujúce PNA zlepšila ich efektivita, stabilita,
dostupnosť a selektivita. Je extrémne dôležité, aby výskum v tejto oblasti napredoval rovnakou
rýchlosťou ako moderné technológie a medicína.
Vďaka obrovskej podpore Nadačného fondu UP môžem vycestovať na zahraničnú stáž
do Švajčiarska na prestížnu inštitúciu EPFL v Lausanne. Dostanem tak obrovskú možnosť
pracovať a vyskúšať si nové techniky, reagenty a postupy v organickej chémii a tým pádom
získam nedoceniteľné skúsenosti a hlavne vedomosti, ktoré potom budem môcť ďalej uplatniť.
To ma hlavne posunie dopredu nielen po odbornej stránke, ale aj po osobnej.

Jsem studentkou třetího ročníku doktorského studia oboru Experimentální biologie na Katedře
chemické biologie. V rámci svého výzkumu se zaměřuji na studium rostlinných hormonů, zejména na
syntézu derivátů fytohormonů giberelinů a jejich aplikaci v zemědělství.
Klimatické změny výrazně ovlivňují globální zemědělství, způsobují extrémní povětrnostní podmínky
a degradaci půdy, čímž komplikují pěstování plodin. Tento problém je dále zhoršován odlesňováním a
ničením přírodních ekosystémů, které zesilují skleníkový efekt a ohrožují zásobování potravinami.
Jedním z řešení tohoto problému je využití skleníkového zemědělství, které umožňuje pěstování plodin
v kontrolovaném prostředí. Vertikální pěstování v těchto systémech navíc zvyšuje výnosy na
minimálním prostoru. Pro tento přístup je však nezbytné ovlivnit růst rostlin tak, aby měly menší vzrůst
a zároveň byly vysoce produktivní.
Aktuálně pracujeme na vývoji nových sloučenin, jejichž struktura je odvozena od rostlinných hormonů
giberelinů. Tyto látky jsou schopny omezit nadměrný růst rostlin (do výšky) a zároveň umožnit
efektivní přenos živin z půdy, čímž přispívají ke zvýšení celkových výnosů plodin. Molekuly těchto látek
budou upraveny tak, aby bylo možné jejich aktivitu regulovat pomocí světla. Díky této přesné regulaci
budou aktivní pouze v určité fázi vegetace, což umožní velmi precizní řízení růstu a vývoje ošetřených
rostlin. Naším cílem je začlenit vyvinuté molekuly do běžné zemědělské praxe, kde by mohly výrazně
zvýšit výnosy a efektivitu pěstování plodin. Tím by přispěly k produktivnějšímu zemědělství.
Ve vědecké práci mě nejvíce baví aplikovaný výzkum, který spojuje laboratorní experimenty s jejich
praktickým využitím. Ve volném čase si ráda užívám chvíle strávené v přírodě na horách nebo při
boulderingu s přáteli.
Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu absolvovat zahraniční stáž v Německu na Technologickém
institutu v Karlsruhe, kde se specializují na přípravu a aplikaci světlem aktivovatelných sloučenin.
Věřím, že zkušenosti získané během této stáže mi pomohou nejen v oblasti výzkumu rostlinných
hormonů, ale také v profesním a sociálním rozvoji v akademickém prostředí.

Jsem doktorandem na katedře analytické chemie a hlavním směrem mých vědeckých
zájmů je vývoj a využití mikrofluidních zařízení. Tato zařízení, známá také jako mikrofluidní
„čipy“, umožňují manipulaci s mikrolitrovými objemy kapaliny, například s roztoky chemických
činidel nebo tekutými vzorky pro analýzu, stejně jako s objekty v této kapalině, jako jsou
bakteriální, rostlinné či živočišné buňky. Navíc mohou mikrofluidní zařízení obsahovat
zabudované senzory či integrované obvody.
V rámci svého doktorandského studia se zaměřuji na vývoj technologie výroby těchto
zařízení, přizpůsobené pro použití v podmínkách vědeckých pracovišť, která nemají čisté
prostory a disponují jen minimálním vybavením. Kromě toho se věnuji řešení aplikačních
problémů v oblasti moderní analytické chemie, konkrétně v hmotnostní spektrometrii. S
nárůstem používání hmotnostních spektrometrů s vysokou citlivostí získala na významu
hmotnostní spektrometrie chemických sloučenin v jednotlivých buňkách. Informace o
chemickém složení buněk umožňují zkoumat procesy jak na základní úrovni, například
biochemii a fyziologii buněk, tak na aplikační úrovni, jako je výzkum vlivu prostředí či kontrola
biotechnologických procesů. Mikrofluidní zařízení jsou ideální pro provádění manipulací
nezbytných pro hmotnostní spektrometrii jednotlivých buněk.
Můj výzkumný projekt, podpořený Nadačním fondem Univerzity Palackého, je
zaměřen na vývoj mikrofluidního zařízení určeného pro manipulaci s tekutým kultivačním
médiem obsahujícím jednobuněčné řasy z čeledi Euglenaceae. Zařízení musí detekovat buňky
proudící mikrokanálkem a rozlišovat je například od vzduchových bublinek. Následně musí být
požadovaná buňka oddělena od hlavního proudu a nasměrována do hmotnostního
spektrometru. Jeden mikrofluidní čip však nestačí k experimentálnímu využití, a proto další
úkol spadá do oblasti přístrojového inženýrství – vytvoření funkčního prototypu nástroje,
který umožní spolupráci mikrofluidního zařízení s komerčním hmotnostním spektrometrem.
Mikrofluidní zařízení a nástroj na jeho základě budou hlavními materiálními výstupy mého
doktorského studia. Jejich prostřednictvím budou získány další vědecké výsledky, které
přispějí k rozvoji analytické chemie.
Ve vědecké sféře mě velmi zajímá, jak lze analytickou chemii, která není primárně
inženýrským oborem, obohatit o prvky inženýrství. Fascinuje mě možnost upravovat nebo
dokonce navrhovat speciální výzkumná zařízení podle různých potřeb. V dlouhodobém
výhledu mě láká myšlenka, že by se Přírodovědecká fakulta mohla stát klíčovým místem pro
vývoj a využití mikrofluidních technologií, což by pomohlo jejich rozvoji a dostupnosti pro
celou českou vědeckou komunitu.
Úspěch mého výzkumu do značné míry závisí na použití speciálně navrženého
nástroje, jehož vývoj byl umožněn díky finanční podpoře Nadačního fondu Univerzity
Palackého. Získané financování mi umožnilo pořídit elektronické, mechanické a optické
komponenty potřebné k výrobě funkčního prototypu, a rovněž objednat výrobu
nestandardních dílů dle vlastního návrhu. Srdečně děkuji Nadačnímu fondu za důvěru a
podporu, bez níž by praktická realizace tohoto projektu byla velmi obtížná.

Jsem studentkou magisterského studijního programu Bioanalytická laboratorní diagnostika ve
zdravotnictví – Experimentální biologie. Již od bakalářského studia se zabývám necílenou
metabolomickou a lipidomickou analýzou na Ústavu molekulární a translační medicíny v
Olomouci. Ve své diplomové práci se věnuji studiu endometriózy.
Endometrióza je chronické onemocnění postihující celosvětově 10 % žen, avšak na molekulární
úrovni zůstává stále nedostatečně prozkoumané a ve společnosti často opomíjené. Z důvodu
nedostatku informací je diagnóza zdlouhavá, což je pro postižené ženy velice náročné nejen
fyzicky, ale také psychicky. Od prvních obtíží po konečnou diagnózu uplyne průměrně 8 let. Léčba
endometriózy je v současnosti pouze symptomatická a zatím na ni neexistuje lék.
Onemocnění se vyznačuje patologickým výskytem cyst podobných děložní tkáni. Cysty se
většinou tvoří mimo dělohu v pánevní oblasti, nicméně v těle pacientek se chovají podobně jako
děložní sliznice: pod vlivem pohlavních hormonů střídavě narůstají a při menstruaci krvácejí.
Mezi nejčastější příznaky patří silná bolest v podbřišku, nadměrná únava a v některých případech
až neplodnost.
Necílená metabolomika a lipidomika umožňuje zkoumat rozdíly v profilu molekul mezi
pacientkami s endometriózou a zdravými ženami. Díky tomu jsou tyto dva přístupy účinným
nástrojem pro objevení biomarkerů, které slouží k diagnostice daného onemocnění například z
krevní plazmy.
Věřím, že objasnění mechanismu onemocnění a potenciální rozvoj panelu biomarkerů mohou
otevřít cestu k předčasné diagnostice endometriózy a v budoucnu také k cílené léčbě.
Kromě studia lidského zdraví jsem také vášnivým tvůrcem a kreativcem zejména v oblasti umění,
módy a designu. Při svém studiu jsem založila několik úspěšných projektů v této oblasti. Kromě
kreativity mě navíc od dětství fascinuje příroda a sport, a tak mě kromě laboratoře nebo umělecké
galerie můžete potkat na zalesněných kopečcích.
Díky podpoře Nadačního fondu UP se vydám na 3 měsíční stáž do Osla v Norsku. Volba Norska a
Univerzitní nemocnice Oslo, jako místa pro můj výzkum, není náhodná. Mé dlouholeté zaujetí pro
severské země, ať už kvůli přírodě, kultuře nebo skandinávskému designu, mě přivedly k
odhodlání zapojit se k této vědecké komunitě. Tato stáž nabízí nejen přístup k nejnovějším
výzkumným metodám, ale i bohaté možnosti pro mezinárodní spolupráci.

Jsem studentem třetího ročníku doktorského studijního programu „Křesťanské myšlení“ na
Cyrilometodějské teologické fakultě a Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury. V rámci mých
studií na CMTF se zaměřuji na fungování náboženských komunit ve společenském prostředí
USA. Studium mezináboženských vztahů a mezináboženský dialog se vede převážně na
akademické půdě s často těžko postižitelným přesahem do fungování společnosti. Z tohoto
důvodu se snažím ve svém projektu činnost náboženských komunit zkoumat prostřednictvím
náboženských charit a dobročinných organizací, které se na tyto komunity zpravidla vážou a
nabízejí praktické důkazy o jejich činnosti a roli ve společenském prostředí.
Na studovanou problematiku se zaměřuji i ve svém projektu jehož podpora mi umožnila vyjet do
USA a nasbírat data o náboženských dobročinných organizacích přímo na místě. V USA je
ústavou garantována náboženská svoboda, tudíž je problematické se dostat k použitelným
datům o náboženských komunitách, neboť ve státních průzkumech se témata spojená s vírou
obyvatel víceméně neobjevují, a to i přes to, že se v USA nachází největší křesťanská komunita s
více než 200 miliony věřících. Náboženství je jedním z nejsilnějších sociálních fenoménů, který
mnohdy ovlivňuje tradice, hodnoty a další aspekty kultury, nicméně jak současná imigrační
krize ilustruje, tak střet naprosto odlišných kultur může vést i k mnoha společenským
problémům.
Můj projekt má za cíl prozkoumat, jak komunity třech největších monoteistických náboženství
fungují ve společenském prostředí USA. Věřím že praktické důkazy o aktivitách, cílových
skupinách, typu pomoci a dalších aspektech dobročinných aktivit nám mohou pomoci lépe
porozumět jejich hodnotám, společenské pozici a integraci.
Podle statistických odhadů je na světě více jak 80 % nábožensky věřících a prostřednictvím
tohoto projektu bych chtěl dosáhnout hlubšího porozumění praktické role náboženských
komunit v prostředí západní společnosti, jež je z velké části sekularizovaná, kdy i současná
globalizace přináší stále více výzev spjatých se setkáváním kulturně naprosto odlišných
komunit, kdy budoucí vývoj nově navazovaných vztahů silně záleží na vzájemném porozumění a
respektu.
Kromě práce na mých výzkumných tématech se velmi rád věnuji sportu, cestování, umění a
rozvoji v často ne zcela souvisejících aktivitách.
Velmi si vážím podpory Nadačního Fondu Univerzity Palackého v Olomouci, jež mi dala
možnost provést sběr dat ve státě Kalifornia, kde se nachází největší kulturní diverzita
obyvatelstva v USA. Díky této podpoře věřím, že kromě zisku nových zkušeností a kontaktů v
rámci mého oboru budu schopný nasbírat a zpracovat data pro výstupy projektu, což mi také
výrazně pomůže na cestě k dokončení mé disertační práce na Cyrilometodějské teologické
fakultě.

Jsem studentkou druhého ročníku doktorského studia oboru Spirituální a Sociální
determinanty zdraví. Věnuji se výzkumu duševního zdraví dětí, což je oblast, která potřebuje
větší pozornost. Konkrétně se zaměřuji na to, jak jsou pracovníci v pomáhajících profesích
připraveni pracovat s dětmi trpícími duševními onemocněními.
Můj projekt se zaměřuje na obohacení vzdělávacího procesu pro studenty pomáhajících
profesí. Díky podpoře mohu vyjet do zahraničí nasbírat zkušenosti, abych mohla vytvořit/
připravit workshopy, které studentům poskytnou praktické dovednosti a sebedůvěru, aby byli
připraveni pracovat s dětmi s duševními onemocněními. Mým dlouhodobým cílem je, aby
děti s duševními obtížemi měly rychlejší přístup k potřebné péči. V ideálním světě bych chtěla
vidět situaci, kdy čekací doby na dětské psychology budou výrazně kratší nebo úplně mizí.
Ale především chci, aby každé dítě mělo přístup k odborníkům, kteří jsou nejen kompetentní,
ale také empaticky připraveni jim pomoci.
Velmi si vážím podpory Nadačního fondu Univerzity Palackého, díky které mám možnost
vycestovat do zahraničí a sbírat cenné zkušenosti. Tyto zahraniční stáže mi umožňují
pochopit, jaké dovednosti a znalosti jsou potřebné k posílení kompetencí našich studentů v
oblasti práce s dětmi s duševními onemocněním. S pomocí těchto zkušeností bych chtěla
vytvořit workshopy.