Studentka doktorského studijního programu Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě. Během magisterského a doktorského studia se věnovala mimo jiné biologické charakterizaci knihovny látek, které mohou vykazovat anti-leishmaniální aktivitu.

Rozsáhlé, bolestivé a nehojící se kožní léze, poškozená a nefunkční sliznice, selhávání orgánů, to jsou jen některé příznaky onemocnění, které ohrožuje 350 milionů lidí převážně ze zemí třetího světa. V případě pozdní či nedostatečné léčby podléhá tomuto onemocnění 1,5 milionů lidí za rok. Současná léčba je ale drahá, dlouhodobá a neefektivní, a to zejména kvůli závažným vedlejším účinkům užívaných léčiv a zvyšující se rezistenci parazitů vůči nim. Potřeba nových efektivnějších léčiv je tedy alarmující. Cílem tohoto projektu je biologické testování nově vyvinutých látek s potenciální anti-leishmaniální aktivitou. Díky spolupráci s Hebrejskou univerzitou (Izrael) a předním světovým odborníkem na biochemii a imunologii tohoto parazita, Prof. Charlesem Jaffem, budou látky testovány na parazitech rodu Leishmania donovani a Leishmania amazonensis, které jsou pro člověka patogenní. Informace získané díky podpoře fondu UP přispějí k pochopení problematiky léčby tohoto onemocnění a umožní vývoj nových a lepších léčiv a léčebných postupů. Dalším významným přínosem bude i navázání a prohloubení spolupráce s předním světovým odborníkem na tuto nemoc a jeho týmem.

Je absolventkou oboru Kulturní antropologie a kulturální studia na Filosofické fakultě. V roce 2016 nastoupila na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie do doktorského studijního programu, kde se soustředí na zkoumání konzervačních snah a ochranářských projektů na Papui-Nové Guineji.

Projekt je zaměřen na vypracování evaluace The Tree Kangaroo Conservation Program (TKCP) na Papui-Nové Guineji (PNG). TKCP byl založen v roce 2009 na PNG za účelem ochrany silně ohroženého druhu stromového klokana. Program vznikl ze společné snahy amerických konzervačních pracovníků a biologů a lokální komunity na PNG, která jako první iniciovala myšlenku na vznik chráněné krajinné oblasti na svém území. V souvislosti se spuštěním TKCP začalo v lokální komunitě na PNG docházet k intenzivním sociokulturním změnám, což vedlo k tomu, že se místní lidé začali od programu postupně distancovat. Cílem projektu je zjistit, proč TKCP nepřináší očekáváné výsledky a proč v současné době selhává. Výsledky výzkumu mohou být přínosné i pro jiné oblasti světa, v nichž dochází k intenzivním snahám o ochranu životního prostředí. Pochopení mechanismů, které leží u kořenů úspěchu a neúspěchu konzervačních programů může být nejen významným krokem ke zlepšení života lokálních komunit, ale rovněž přispěje k vytváření takových konzervačních projektů, které budou skutečně efektivní a přispějí k ochraně stále ohroženějších přírodních zdrojů.

Student doktorského studijního programu Optika a optoelektronika na Přírodovědecké fakultě. Zabývá se kvantovou optikou a problémy detekce ultraslabých optických signálů. V současné době se věnuje pokročilým technologiím detekce světla umožňující měření počtu a statistiky elementárních částic světla –fotonů. Nové detekční techniky jsou nezbytné pro diagnostiku fotonických zdrojů v kvantových technologií.

Podpořený projekt je zaměřen na vývoj a charakterizaci nového typu fotonického zdroje – kvantových teček, což jsou polovodičové fluorescenční nanostruktury chlazené blízko absolutní nule, které jsou perspektivní platformou pro generaci jednofotonových a kvantově provázaných stavů světla. Tyto neklasické stavy světla a jejich detekce představují klíčovou výzvu kvantových technologií s čím dál větším mezioborovým přesahem. Cílem projektu je využití pokročilých technik detekce světla pro testování fotonických zdrojů vyvíjených vědeckou skupinou prof. Predojević na institutu fyziky Stockholmské univerzity. Tato spolupráce poskytne studentovi experimentální zkušenosti z oblasti špičkových technologií optických zdrojů na bázi kvantových teček a fotonických krystalů. I pro celý tým pracoviště projekt znamená významný posun ve výzkumu neklasických stavů světla a do budoucna nabízí užší spolupráci s tamní vědeckou skupinou. Zásadním přínosem projektu je realizace, a především optimalizace zařízení schopného generovat jednofotonové a kvantově provázané stavy světla, tedy kritického prvku při vývoji nových kvantových technologií v komunikaci a informatice.

Studentka doktorského studijního oboru Biochemie na Přírodovědecké fakultě. Její vědecká práce je již od bakalářského studia orientována na problematiku vzájemné provázanosti mechanismů obranných reakcí rostlin. V rámci její disertační práce se u obranných reakcí zaměřila na studium signální a regulační úlohy reaktivních forem kyslíku a dusíku. Vedle rostlinné imunity je její vědecký výzkum rozšířen i na problematiku imunitních odpovědí včel, kde je úloha malé, ale důležité molekuly oxidu dusnatého dosud téměř neprozkoumaná.

Cílem projektu je výzkum zapojení oxidu dusnatého v signálních a regulačních mechanismech obranných odpovědí rostlin a v imunitním systému včely medonosné. Oxid dusnatý (NO) jako signální molekula zaujímá důležitou roli jak v obranných reakcích rostlin, tak u bezobratlých. Během výzkumné stáže na univerzitě ve Veroně se studentka naučí využívat moderní citlivé metody pro analýzy hladin NO na molekulární i buněčné úrovni. Získané dovednosti a zkušenosti chce poté využít na jejím domácím pracovišti, Katedře biochemie UP, pro studium úlohy NO v obranných mechanismech rostlin. Projekt chce rovněž přispět k objasnění zapojení NO v imunitním systému včel. Dosud získané výsledky poukazují na významnou roli NO v rámci aktivace imunitního systému včel. Jedná se o vědní oblast, která je dosud velmi málo prozkoumaná, a získané výsledky mohu mít významný společenský dopad. Dosažené výstupy projektu, zahrnující zavedení nových metodických přístupů, budou přínosné pro další výzkumné práce naší vědecké skupiny, a navíc bude v rámci řešení projektu posílena spolupráce s jednou ze špičkových evropských laboratoří. Objasnění signálních reakcí NO, na které je projekt zaměřen, může přispět k potenciálnímu využití látek indukujících zvýšenou odolnost při ochraně zemědělsky významných plodin proti zhoubným mikrobiálním infekcím, což je vzhledem k rostoucím celosvětovým problémům s nedostatkem potravy velmi přínosné. Projekt také pomůže objasnit zapojení NO v imunitním systému včel. Získané poznatky tak mohou otevřít nový pohled na signální dráhy účastnící se imunitní odpovědi včely, hmyzu, který má pro lidstvo výjimečný význam.

Student doktorského studia na katedře Geoinformatiky Přírodovědecké fakulty. Strávil dva roky ve Vědeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci, kde sbíral zkušenosti na poli 3D tisku a 3D modelování. Své poznatky nyní uplatňuje v samotném doktorském programu, publikacích i několika projektech pod záštitou katedry Geoinformatiky. V disertaci zkoumá využitelnost technologie 3D tisku v geoinformatice.

Cílem projektu je vybudování techniky (platformy) pro 3D modelování a vizualizaci reálných situací (dat) prostřednictvím geoinformačních technologií. V rámci UP bude projekt přínosem především díky originalitě vybrané zobrazovací techniky, a to nejen pro výukové záležitosti, ale i prezentace případných scénářů pro veřejnost či propagačních aktivit. Stěžejním oborovým přínosem je přenos informace z prostředí počítače do reálného světa. Ideální případ pro modelování mohou představovat oblasti meteorologie, urbanizace, či 3D mapování. Jisté uplatnění je i v rámci krizového managementu pro zvýšení představivosti a efektivity pracovníků. V zahraničí se podobnou myšlenkou zabývá například prof. Mitášová (USA) nebo Dr. Schernthanner (Německo). Tato ideologie by měla, především díky Nadačnímu fondu UP a jeho podpoře, být sdílena a lze očekávat společné řešení a případně také i další návaznou spolupráci.

Je studentkou doktorského studia v oboru Lékařské biologie na Lékařské fakultě UP a zabývá se sledováním prognostického významu vybraných miRNA u nemalobuněčného karcinomu plic.

V České republice je karcinom plic nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor u mužů a jde o druhý až třetí nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor u žen. Celosvětově je pak zodpovědný za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Díky Nadačnímu fondu UP má studentka příležitost se vrátit na prestižní americkou univerzitu Johns Hopkins v Baltimore a stát se tak opět členem týmu, který se zabývá studiem nádorů hlavy a krku v souvislosti s virovým onemocněním HPV, který je v posledních letech nejvíce zodpovědný za nárůst incidence orofaryngeálního karcinomu a upozaďuje tak virus Epstein-Barrové (EBV), který byl primárně spojován s nádory nosohltanu. Na základě výsledků, které přinese laboratorní výzkum, by bylo možné vyvinout nové diagnostické postupy k včasnému průkazu nemoci.

Je studentkou doktorského studia Sociální a spirituální determinanty zdraví pod Institutem sociálního zdraví na Cyrilometodějské teologické fakultě, kde rovněž spolupracuje s Katedrou křesťanské výchovy a rozvíjí odbornou komunikaci s pracovištěm Department of Arts in Health and Community Practices v irském Corku. Těžištěm její práce je kvalitativní výzkum zaměřený na senzomotorickou zkušenost v arteterapii.

Cílem projektu je podpora péče o traumatizované děti a výzkum v oblasti využití přirozených neurobiologických zdrojů člověka v léčbě traumatu. Projekt zkoumá specifickou, v ČR novou metodu, „Práce v hliněném poli®“, která využívá haptického vnímání a pohybových impulzů v práci s keramickou hlínou. Výzkum se zaměřuje na to, jak se děti, které trpí vývojovým traumatem a poruchou attachmentu projevují v kontaktu s materiálem a jak mohou během korektivně smyslového procesu sytit své vývojové potřeby, jež v jejich biografické situaci nebyly naplněny. Podpora Nadačního fondu UP studentce umožní zúčastnit se odborného školení v roli asistentky s německo-australskou arteterapeutkou Cornelií Elbrecht ve Velké Británii, prezentovat metodu a výsledky výzkumu na univerzitě v Irsku a uspořádat oborné sympozium v ČR.