Podpořené projekty 2020

Podpoření studenti v roce 2020

Marie Pražáková

Jsem studentkou doktorského studijního programu Anorganické chemie na Přírodovědecké fakultě. V rámci své dizertační práce se zabývám studiem manganatých komplexních sloučenin a jejich možným využitím v medicínských aplikacích.

Jednou z možností využití těchto sloučenin je užití jako kontrastních látek pro MRI (Tomografii magnetické rezonance). Momentálně využívané kontrastní látky jsou sloučeniny gadolinia(III), ale vzhledem k možným zdravotním komplikacím spojených s užíváním těchto látek, je zde snaha o nalezení vhodných alternativ, což mohou být sloučeniny manganu(II). Cílem je hlavně tyto sloučeniny připravit a detailně popsat pomocí vybraných experimentálních technik, zhodnotit jejich možné využití a popř. upravit jejich strukturu, tak aby byly účinnější.

Některé z připravovaných látek mohou i „mimikovat“ enzymovou aktivitu, konkrétně MnSOD, což by mohlo být dalším předmětem zkoumání. Mimo jiné je mým cílem v budoucnu látky modifikovat tak, aby mohly vystupovat jako tzv. teranostika (využití zároveň v terapii a diagnostice).

Díky podpoře z Nadačního fondu UP budou nakoupeny pomůcky a vybavení, které usnadní experimentální část prováděnou v laboratoři, budou pokryty náklady spojené se stáží na jiném tuzemském pracovišti a budu se moci zúčastnit zahraniční konferencí.

Lukáš Zdražil

Jsem studentem doktorského programu fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě v Olomouci. Konkrétně se zabývám studiem fotoluminiscenčních nanomateriálů a jejich aplikací zejména v optoelektronice a sensingu. Lidštěji řečeno, zajímá mě téměř vše, co luminiskuje a má velikost několik nanometrů.

Lidská populace dnes využívá energetický výkon o hodnotě 15 TW a odhadovaná spotřeba v roce 2050 dosahuje 30 TW. Vytvoření energetické sítě založené na obnovitelných zdrojích, která je schopná pokrýt energetické výdaje lidstva a zároveň snížit hodnoty emisí oxidu uhličitého, se jeví jako jedna z globálních výzev nového milénia. Sluneční záření dopadající na povrch Země nám poskytuje výkon 120 000 TW, což je 4000x víc než odhadovaná hodnota potřebná v roce 2050. Při využití v současnosti nejběžnějších solárních panelů s účinností okolo 20 %, by stačilo pokrýt 1 % celkové půdy k dosažení požadovaného limitu. Vyčlenění takové plochy má ovšem své enviromentální a strategická negativa. Přeměna doposud energeticky pasivních, prosklených ploch městských budov na energeticky soběstačné jednotky, by zvýšila procentuální zastoupení „čisté“ solární energetiky a zároveň by eliminovala razantní zásahy do krajiny.

Jsou to už téměř dva roky, co jsem se seznámil se zajímavým konceptem luminiscenčních solárních koncentrátorů. Tyto zařízení jsou schopné sbírat dopadající sluneční záření a zkoncentrovat jej na svých okrajích, kde je solárním článkem převedeno na elektrickou energii. Zejména díky jejich transparentní povaze, nízké ceně a rapidně zvyšující se účinnosti, představují luminiscenční solární koncentrátory velkou naději při tvorbě udržitelné a obnovitelné sítě fotovoltaických elektráren zabudovaných do prosklených ploch městských budov.

V rámci svého projektu bych rád zkonstruoval luminiscenční solární koncentrátor založený exkluzivně na bezolovnatých perovskitových nanokrystalech. Vzniklé zařízení by mělo být zcela transparentní, a blížit se tak vizáži čistého skla. Pokud by se mi zároveň povedlo dosáhnout rozumné účinnosti, výsledný produkt by pak mohl představovat malý krůček k implementaci alespoň části konceptu ekologicky šetrné energetické sítě 21. století.

Mluvíme-li o profesních záležitostech, asi nejvíce mě baví proměna relativně nudných dní v laboratoři v zajímavý příběh ve formě výsledné vědecké publikace. Člověk má pak možnost se na svou práci retrospektivně podívat a třeba si i říct, že to za ty desítky nezdařených experimentů stálo. Bonusem pak je, když práce vzbudí ohlas ve vědecké komunitě, tzn. když je citovaná.

Náplň projektu je úzce spojena s mezinárodní stáží, která je jedna z hlavních podmínek absolvovaní doktorského studia. Během doby trvání projektu by měla proběhnout několika měsíční stáž na Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) v Německu. Většina cestovních nákladů tedy bude pokryta díky Nadačnímu fondu UP. Věřím, že kromě cenných profesních zkušeností by projekt mohl vyústit v dlouholetou společnou spolupráci, která by mohla v budoucnu otevřít příležitosti dalším studentům Univerzity Palackého v Olomouci.

Lukáš Novák

Studuji doktorský studijní obor Sociální a spirituální determinanty zdraví, který je zaměřen na porozumění tomu, jaké sociální, spirituální či biologické faktory mohou ovlivňovat zdraví lidí. Jak název napovídá, jedná se o studijní obor orientovaný interdisciplinárně, o čemž svědčí pestrá paleta mezioborově koncipovaných předmětů, jež jsou zde vyučovány. Tento studijní obor je úzce spjat s badatelskými aktivitami Institutu sociálního zdraví na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na tomto dynamicky se rozvíjejícím institutu studenti realizují své tvůrčí badatelské záměry a mají příležitost se spolupodílet na výzkumných projektech vedených špičkovými vědci.

Zabývám se měřením psychických vlastností. Mezi tyto psychické vlastnosti náleží například svědomitost, otevřenost vůči novému či empatie. Ačkoli měření empatie má tradici delší než půl století, dosud existuje jen málo diagnostických nástrojů, které by tuto psychickou vlastnost měřily uspokojivě. Konkrétně v českém prostředí je v současné době k dispozici několik diagnostických nástrojů, z nichž však drtivá většina disponuje omezeními, které značně limitují jejich využitelnost.

Před několika lety byl v Kanadě vyvinut tzv. Torontský dotazník empatie. Tento diagnostický nástroj byl vytvořen tak, aby byla eliminována omezení, kterými trpěly starší nástroje. Tento vysoce validní a spolehlivý nástroj však nebyl dosud adaptován do českého prostředí, ačkoli by jeho adaptace mohla přinést užitek nejen výzkumníkům, ale případně i pracovním psychologům a dalším.

Předsevzatým cílem je adaptovat Torontský dotazník empatie do českého prostředí. Přesněji řečeno ověřit, zdali nástroj přeložený do českého jazyka bude měřit empatii v podobné kvalitě jako kanadský originál. Testována bude kromě jiného spolehlivost nástroje ve smyslu časové stability. Jinak řečeno, ověří se, zdali dosažený skór v Torontském dotazníku empatie bude stabilní mezi první a druhou administrací.

Budu moc vděčný za jakoukoli podporu, která napomůže úspěšné realizaci mého badatelského záměru a publikaci výsledků. Velmi důležitá je pro mě finanční podpora na sběr dat, jejich analýzu a publikaci + prezentaci výsledků.

Veronika Šlachtová

Jsem studentkou doktorského studijního programu organická chemie na Přírodovědecké fakultě.Dá se říci, že řešíme dva problémy. V první řadě studujeme reaktivitu malých cyklických molekul, které rády expandují neboli zvětšují se a umožňují tak různorodé nové chemické reakce a ty my zkoumáme. Očekávané produkty uvedených reakcí by se následně mohly uplatnit v léčbě tuberkulózy. Ročně je aktivní tuberkulóza diagnostikována u 10 milionů lidí a 1.5 milionu na ni umírá. Jedná se tedy o vážný celosvětový zdravotnický problém, který zatím nemá dostatečně efektivní řešení. 

Co se týče prvního problému chemického charakteru, zde se snažíme prozkoumat nové možnosti chemických přeměn malých cyklických molekul. Získané poznatky o chemických přeměnách bychom dále rádi využili k syntéze sloučenin aktivních vůči Mycobacterium tuberculosis. Ve výsledku bychom tedy rádi přispěli jak k novým chemickým transformacím, tak i novým možnostem léčby tuberkulózy.

 Z krátkodobého pohledu bych ráda splnila výše uvedené cíle, naučila se nové věci a zúročila tak co nejlépe investici NF UPOL do mého projektu. A taky bych chtěla úspěšně dokončit doktorát a ideálně pak vycestovat na postdoktorskou stáž do zahraničí, rozšířit si obzory, získat další vzdělání. Až vyrostu, ráda bych se stala organickým chemikem a co nejlépe dělala svou práci, která mě baví a naplňuje.

Moje srdce nejvíce hoří pro ty téměř nekonečné možnosti, které organická chemie nabízí. Ať už se jedná o samotné chemické reakce, zahraniční spolupráci nebo celoživotní vzdělávání se. Přestože tato práce je časově náročná a výsledky nejisté a často negativní, neměnila bych.

Helena Pipová

Jsem studentkou doktorského programu v oboru Klinická psychologie na Katedře psychologie.

Ztratili jsme intuici, která nám říkala, co, kdy a jak jíst. Žijeme v prostředí, kdy jídlo je lehce dostupné na každém rohu, zároveň je kalorické a průmyslově zpracované. Takové jídlo je návykové a může u náchylnějších jedinců vyvolat vztah k jídlu, které je možné značit za závislost. Jídlo je často používáno ke zvládání nároků života, negativních pocitů, nervozity.

Jak tvůj projekt přispívá k řešení tohoto problému? Moje studie zjišťuje spolehlivá reprezentativní data týkající se těchto témat a prevalenci obezity v české populaci dospívajících, kteří se nachází v citlivém období života a zároveň v době silného tlaku na vzhled a nepřeberného množství jídelních doporučení, kdy je těžké přijmout své tělo a vytvořit si k jídlu zdravý vztah.

Čeho chceš dosáhnout? Realizovat kvalitní studii, která se na jednotlivé aspekty vztahu k jídlu zaměřuje. Chci, aby se lidi nebávali o vztahu k jídlu mluvit, aby se s ním nemuseli schovávat, aby věděli, kdy už je jejich situace problém a kde najít pomoc. Chtěla bych vytvořit materiály pro odborníky, kteří se s podobným problémem setkávají ve své praxi a informační materiály a vzdělávací program pro veřejnost. Zároveň chci z Ameriky přinést know-how v této oblasti.

Pro co ti srdce hoří? Pro můj výzkum, který beru jako nástroj k tomu pomoct těm, kteří se svým vztahem k jídlu bojují. Pro moje studium, které mě velmi baví. A pro mou studijní stáž, která věřím, že mi pomůže ke kvalitním výstupům a intenzivní práci na materiálech pro veřejnost, pod vedením odborníků z USA.

Někdy je těžké nepřestat věřit tomu, co doktorand dělá, tomu, že to má smysl. Vaše podpora mi dala důvěru a nový elán, abych pokračovala, nepolevovala, za to děkuji.

David Novák

Jsem studentem na Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty. Během studia se zabývám výzkumem konkrétních proteinů, které mohou být ovlivněny zkoumanými biologicky aktivními látkami a jak.

Proteiny jsou řetězce složené z 21 různých aminokyselin, jejichž zastoupení a pořadí determinuje vlastnosti a reaktivitu celého proteinu. Proteiny bývají velmi často cílem léčivých látek, které po svém navázání většinou zablokují funkci daného proteinu a nazýváme je inhibitory. Tyto léčiva velmi často reagují pouze s jedinou aminokyselinou z celého řetězce proteinu. Velmi často se do vazby s léčivem zapojují aminokyseliny cystein a histidin. Vůbec není známo, jak reaktivitu těchto dvou aminokyselin ovlivňují jiné aminokyseliny, které jsou v jejich nejbližším okolí.

Syntéza krátkých peptidů složených z 9 aminokyselin a navržených tak, abychom mohli zkoumat vliv jen jedné aminokyseliny na cystein nebo histidin. Také bychom chtěli odhalit, jak se vliv sousedních aminokyselin mění v závislosti na vzdálenosti právě od cysteinu nebo histidinu v řetězci proteinu.

Výsledky získané tímto výzkumem mohou pomoci při navrhování nových léčivých látek. Budeme moci předpovídat, které sousední aminokyseliny katalyzují nebo naopak blokují, popřípadě nemají vliv na navázání léčiva na cystein nebo histidin.

Na vědě mě nejvíce baví realizace projektů, které ještě nikdy nikdo nedělal. Nejvíce mě naplňuje aplikovaný výzkum, jehož výsledky jsou uvedeny do praxe a podaří se vytvořit reálný produkt nebo technologii. Nejraději mam práci v laboratoři a využívání instrumentálního vybavení. Kromě výzkumné práce se věnuji rozvoji Asociace mladých chemiků České společnosti chemické, kterou jsme založili, abychom organizovali odborné i sociální akce pro mladé chemiky a zlepšovali povědomí o chemii u neodborné veřejnosti.

Podpora Nadačního fondu UP mi umožní vycestovat na stáž do Itálie, kde budu moci provádět analýzy pomocí špičkových analyzátorů s využitím synchrotronového záření z urychlovače částic.