Vysoká citlivost pro mě není jen výzkumné téma, ale způsob, jakým vnímám svět. Díky propojení vědy a umění hledám způsoby, jak proměnit zranitelnost v sílu a jak přenést poznání z akademického prostoru do běžného života. Studuji ve čtvrtém ročníku doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého, kde se věnuji výzkumu vysoké citlivosti (high sensitivity people, HSP) a tématům spojeným s people pleasingem, sebesabotáží, (ne)žitím vlastního života. V tomto duchu směřuji velké úsilí do zkoumání a rozvoje somatických, expresivních a narativních přístupů v práci s člověkem, tzv. ztělesněné narativity. Tento výzkum ústí v umělecko-vědecký projekt Velmi špatné pohádky, který zasáhl už tisíce lidí a který také v říjnu 2025 získal cenu veřejnosti v soutěži Social Impact Award.

Projekt se odvíjí od knihy Velmi špatné pohádky, kterou jsem napsala na základě mé osobní zkušenosti se zavděčováním, hledáním hranic, atd., a jejíž vydání podpořil v r. 2023 Nadační fond UP. Kniha prostřednictvím terapeutických příběhů zkoumá sebedestruktivní chování a nabízí jeho transformaci skrze seberozvojové otázky a praktická somatická cvičení. Dnes zahrnuje workshopy, víkendové programy i pohádkové inscenace, které využívají embodiment, improvizaci a narativní přístup k osobní změně. A celý tým Velmi špatných pohádek se rozšiřuje: od nakladatelství Malvern, Vydavatelství UP, Ateliér fyzického divadla JAMU v Brně, až po hudební a divadelní uskupení Dobrá Otázka, Impromusic, Divadlo Mim:o).

Aktuálně díky podpoře nadačního fondu pracuji na anglickém překladu knihy, na metodických materiálech pro terapeuty a pedagogy a na rozšíření víkendových programů. Cílem mé práce je navracet lidi ke svému lidství a k tělu, a podporovat tvůrčí a laskavý přístup k životu. Protože žít život naplno a spoluutvářet tento svět není bonus, je to výsada každého z nás. Více o mé práci najdete na https://www.velmispatnepohadky.cz/

Neurodiverzita pro mě není jen téma, ale osobní zkušenost. Díky pozitivnímu přístupu ke svému ADHD jsem se naučila hledat způsoby, jak proměnit rozdílné vnímání světa v přednost – a pomáhat tak i dalším neurodivergentním lidem nacházet rovnováhu, porozumění a sebedůvěru.

Studuji navazující magisterské studium Tělesnou výchovu a sport – Rekreologii na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého a zároveň využívám možnosti univerzity vzdělávat se i v dalších oborech. Ráda propojuji vzdělávání, pohyb a kreativní přístup k řešení problémů – baví mě objevovat, jak se různé oblasti mohou doplňovat, přinášet nové perspektivy a společně vytvářet nápady s reálným dopadem.

Na začátku magisterského studia jsem založila projekt ADHD superpower, z něhož postupně vznikla nezisková organizace ADHD Academy z. s. . Od té doby jsem měla možnost lektorovat desítky besed, přednášek a workshopů – od dětí z nízkoprahových zařízení až po manažery mezinárodních firem. Cílem mé práce je zlepšovat porozumění ADHD a neurodiverzitě a hlavně pomáhat lidem, kterých se toto téma osobně dotýká.

Díky podpoře Nadačního fondu Univerzity Palackého aktuálně pracuji na vývoji fidget předmětů – malých pomůcek do ruky, které pomáhají redukovat stres, zvyšovat

soustředění a poskytují jemnou fyzickou stimulaci, díky níž se lépe reguluje pozornost i energie při práci nebo studiu. Nahradí tak rozbité propisky a drobné zlozvyky, které si často ani neuvědomujeme. Cílem je vytvořit sadu fidgetů vhodných do studijního a pracovního prostředí – tedy takových, které jsou funkční, estetické, tiché a nerozptylující okolí, ale zároveň poskytují potřebnou stimulaci pro uvolnění napětí a udržení pozornosti. Tyto pomůcky vznikají s ohledem na potřeby lidí s ADHD i všech, kteří hledají rovnováhu mezi výkonem a pohodou.

Součástí projektu je i návrh prostoru přívětivého pro neurodivergentní studenty, který by na univerzitě podpořil inkluzi, spolupráci a duševní zdraví. Více o mé práci najdete na https://adhdsuperpower.cz/

Jsem studentem doktorského studia v oboru dětské revmatologie a zároveň působím jako pediatr ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Už na začátku svého studia jsem věděl, že mé srdce bije pro pediatrii. Během let jsem však začal čím dál více inklinovat k revmatologii – možnost propojit tyto dva obory mě velmi zaujala.

Revmatologická onemocnění přinášejí řadu úskalí – nejen medicínských, ale i sociálních. Povědomí o dětských revmatologických onemocněních je v laické veřejnosti minimální. Mnoho lidí je stále považuje za výlučně seniorský problém, což však neodpovídá realitě – výskyt v dětském věku rozhodně není ojedinělý.

Dětské revmatologické choroby tvoří různorodou skupinu onemocnění, která mohou postihovat nejen klouby, ale i vnitřní orgány. Diagnostika revmatologických chorob se opírá o kvalitně provedené klinické vyšetření pacienta, specifické laboratorní markery, a především o zobrazovací metody. I přes sofistikovaná diagnostická kritéria je někdy těžké nemoc správně interpretovat, proto je nezbytné stále získávat nová data možnosti jejich diagnostiky.

Jedním z těchto komplikovaných onemocnění s pestrou symptomatologií je systémový lupus erythematodes – autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně, jako by byly cizorodé.

Můj výzkumný projekt se zaměřuje na využití specifické zobrazovací metody mozku – funkční multimodální magnetické rezonance. Tato metoda by mohla umožnit odhalení změn v mozku ještě předtím, než se projeví klinické příznaky. Neuropsychiatrické postižení mozku se u dětských pacientů se systémovým lupusem

vyskytuje poměrně často – studie uvádějí výskyt v rozmezí 13–95 %, což ukazuje na značnou variabilitu.

Díky podpoře Nadačního fondu UPOL se budu moci zúčastnit prestižní konference dětské revmatologie PReS v Helsinkách, kde budu svůj projekt prezentovat odborníkům z celé Evropy, kteří se zabývají problematikou systémového lupusu.

Věřím, že i díky této podpoře budeme schopni přispět ke zlepšení diagnostiky a léčby dětských pacientů s tímto závažným onemocněním.

Věnuji se zkoumání různých konstruktů v psychologii, ale zejména osobnosti a osobnostně patologickým rysům, a to za pomocí méně tradičních metod, než jsou v psychologii běžné. Typicky v psychologii, zejména ve výzkumu, používáme dotazníkové metody. Já se snažím hledat jiné možnosti, například jazykové modely nebo senzorová data z chytrých telefonů. Ty dnes jsou často součástí našeho běžného dne a dokážou tedy zachytit určitou část toho, jak se chováme a co prožíváme v našem každodenním životě. Zajímají mě zejména takové rysy, které mohou souviset s rizikovým chováním nebo dlouhodobými obtížemi. Chci ukázat, že data, která už dnes máme, dokážou doplnit klasickou diagnostiku a zpřesnit měření psychologických jevů.

Současná psychologická diagnostika často stojí na jednorázových testech a sebehodnocení, což může být nepřesné a málo citlivé k proměnám v čase. Mnoho užitečných informací se ztrácí, protože je nesbíráme průběžně v každodenním životě. To komplikuje včasné rozpoznání potíží i přesné zacílení pomoci. Zároveň se nabízí otázka, jak bezpečně a eticky využít moderní technologie, aby sloužily lidem. Hledám cesty, jak tyto limity překonat.

Díky Nadačnímu fondu UP jsem mohl vyjet na zahraniční stáž do Švýcarska, na Univerzitu v St. Gallen, která patří mezi špičková pracoviště. Společně se zaměřujeme na zkoumání temnějších stránek lidské osobnosti, na tzv. Temnou triádu, tedy skupinu rysů jako narcismus, machiavelismus a psychopatii. Chceme zjistit, jestli se i tyto komplexní rysy dají zachytit v datech sbíraných chytrými telefony.

Chci, aby psychologická diagnostika dokázala využít již existující dostupná data eticky, bezpečně a s jasným užitkem pro člověka. Usiluji o to, aby šla lépe zachytit změna stavu v reálném čase, a tím i rychleji a přesněji pomoct. To může vést k dřívější intervenci, účinnější léčbě a nižší zátěži pro klienty i systém péče.

Baví mě spolupráce s excelentními zahraničními týmy a učit se přímo od vědkyň a vědců, jejichž práce mě roky inspirovala. Nadchne mě každý projekt, který vychází z aktuální stavu poznání a zároveň má ambici k němu přispět, zvlášť, když má možnost zlepšit i reálnou praxi v oblasti duševního zdraví.

Podpora Nadačního fondu UP mi už umožnila vycestovat na Univerzitu v St. Gallen a zapojit se do mezinárodních projektů predikce rysů z dat chytrých telefonů. Zároveň mi dala zkušenost, že to, na čem pracuji zajímá i někoho jiného, než mě a vědecké grantové komise.

Jsem studentkou druhého ročníku doktorského programu Biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. V rámci svého výzkumu se zaměřuji na imunitní odpovědi včely medonosné, zejména na mechanismy tkáňově-specifické produkce a funkce antimikrobiálních peptidů. Antimikrobiální peptidy tvoří základní efektorovou složku vrozené imunity a umožňují včelám účinně potlačovat infekce způsobené bakteriemi, houbami či parazity.

Včely v posledních letech čelí celé řadě hrozeb – od pesticidů až po parazity, kteří oslabují jejich obranyschopnost. Přitom zdraví včel je pro nás klíčové, protože bez nich by ekosystémy i zemědělství fungovaly jen stěží. Jedním z rozšířených parazitů v Evropě je Lotmaria passim, střevní prvok, jehož vliv na imunitní reakce včel je málo probádaný. Pokud chceme včely chránit, musíme nejdříve porozumět tomu, jak se včely brání proti těmto infekcím. Právě tomu se snažím přijít na kloub.

Můj projekt zkoumá, jak Lotmaria passim ovlivňuje tvorbu a aktivitu antimikrobiálních peptidů ve včelím organismu. Ve spolupráci s odborným týmem na Univerzitě v Granadě budu využívat pokročilé experimentální metody, abych zjistila, co se během infekce děje ve střevě včel. Tyto výsledky mohou přinést nové poznatky o přirozené imunitě včel. Díky hlubšímu poznání včelí imunity můžeme navrhovat účinnější způsoby, jak chránit jejich zdraví a stabilitu celých kolonií.

Mým cílem je porozumět základním obranným mechanismům včel a ukázat, jak jejich imunita funguje v praxi. Chci, aby výsledky mého výzkumu přispěly nejen k vědeckému poznání, ale i k ochraně přírody, na které jsme všichni závislí. Zároveň doufám, že se mi podaří propojit akademickou sféru s praxí a ukázat, že biochemie může mít velmi konkrétní dopad na náš každodenní život. Věřím, že zdravější včely přispívají k zdravější krajině, stabilní biodiverzitě a vyšší potravinové bezpečnosti. To je cíl, který mě v práci posouvá dál.

Nejvíc mě na vědě baví spojení přísné systematičnosti s dobrodružstvím objevování. Každý experiment přináší novou otázku a otevírá další cestu k poznání. Ráda přenáším výsledky z laboratoře do praxe – v mém případě do ochrany včel. Spolupráce s lidmi z různých oborů a zemí a sdílení nadšení pro přírodu i vědu je pro mě velmi inspirativní.

Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu absolvovat tříměsíční stáž ve Španělsku, kde budu pracovat s přední výzkumnou skupinou zaměřenou na parazitologii. Tato příležitost mi poskytne přístup ke špičkovému vybavení i metodám, které na domácím pracovišti nejsou dostupné. Naučím se nové techniky a získám zkušenosti, které výrazně posunou můj projekt. Zároveň mi stáž otevře cestu k dalším mezinárodním spolupracím. Podpora NF je pro mě proto nejen finančním zajištěním, ale hlavně mostem k tomu, aby výsledky výzkumu měly reálný dopad.

Jsem studentkou doktorského studia na katedře Anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své práci se zaměřuji na propojení didaktiky chemie, kognitivní psychologie a moderních technologií s cílem zlepšit vzdělávání v oblasti STEM.

Během výuky i vlastního výzkumu pozoruji, že mnoho studujících se potýká s obtížemi při porozumění náročným přírodovědným tématům. Tradiční výukové materiály bývají často složité a zahlcující. Proto jsem se rozhodla navrhnout a vytvořit sadu nových interaktivních výukových videí, která vycházejí z výsledků analýz pomocí technologie eye-trackingu. Díky ní dokážeme zjistit, na co se studenti při učení skutečně soustředí, co jim pomáhá a co je naopak rozptyluje.

Výsledkem bude série moderních, jazykově dostupných a vědecky ověřených videomateriálů, které studentům umožní osvojit si základní laboratorní techniky a složité chemické procesy krok za krokem, přehledně a bez zbytečné kognitivní zátěže. Videa budou dostupná v češtině i angličtině a budou sloužit jako nástroj pro snižování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělání – zejména u studentů, kteří mají potíže s tradičními formami výuky.

Cílem mého projektu je vytvořit nejen samotná videa, ale i metodickou příručku pro učitele, která jim pomůže tyto materiály začlenit do výuky. Věřím, že tímto způsobem mohu přispět k modernizaci výuky přírodovědných oborů a nabídnout studentům i pedagogům pomůcky, které jim usnadní cestu ke znalostem.

Díky podpoře Nadačního fondu UP bude možné tento projekt uvést do praxe a poskytnout vzdělávací nástroje, které mohou mít reálný dopad – jak na univerzitní studenty, tak i na širší vzdělávací komunitu.

Jsem studentkou čtvrtého ročníku doktorského studia oboru Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve svém výzkumu se zaměřuji na neurodegenerativní onemocnění z pohledu farmakoterapie – hledám nové látky, které by mohly chránit nervové buňky a pomoci pacientům s chorobami, jako je Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.

Největším problémem těchto, a dalších neurodegenerativních onemocnění zůstává skutečnost, že stále nejsme schopni jednoznačně určit podstatu ani mechanismus jejich rozvoje. Stále více se proto hovoří o tzv. multifaktoriálních onemocněních, což znamená, že za vznikem neurodegenerativního procesu stojí více vzájemně propojených faktorů – zejména vliv prostředí, používání fosfátových hnojiv, genetické predispozice, strava či pohybová aktivita, a v neposlední řadě také věk.

Protože se délka lidského života neustále prodlužuje, narůstá i počet pacientů s těmito onemocněními. To podtrhuje potřebu zaměřit úsilí vědců na vývoj nových terapeutických možností a hledání účinných látek. Tento úkol ale komplikuje nedostatek vhodných modelů, na nichž by bylo možné nové látky testovat. V naší laboratoři sice disponujeme dobře charakterizovanými buněčnými modely, tyto buňky však mají rakovinový původ – jsou přirozeně odolnější vůči poškození, mají změněný genom, a tudíž nejsou zcela relevantním modelem. I proto bych ráda v naší laboratoři zavedla nový, fyziologicky relevantnější model založený na neurálních kmenových buňkách. Jejich výhodou je schopnost cílené diferenciace na všechny základní typy nervových buněk – neurony, astrocyty a oligodendrocyty. A právě diferenciace těchto buněk na zralé neurony a jejich využití při testování neuroprotektivních molekul je hlavním cílem mého projektu.

Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu pořídit potřebný materiál pro optimalizaci a charakterizaci tohoto modelu. Věřím, že můj projekt přispěje k lepšímu pochopení neurodegenerativních procesů a posune výzkum neuroprotektivních látek o krok dál. Věda pro mě znamená nejen objevování nového, ale i možnost přispět k lepší budoucnosti pro ty, kteří ji nejvíce potřebují.

Jsem studentem Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP v Olomouci. Už během studia mě bavilo propojovat klinickou praxi s výzkumem, kdy se aktivně zapojuji do studentské vědecké činnosti a sbírám zkušenosti s klinickými daty a analýzami. Rád bych se po dokončení studia na Lékařské fakultě věnoval kardiologii, kde také vidím velký prostor pro výzkumné projekty. Právě k této budoucí práci mi velmi pomůžou zkušenosti z plánované 6-měsíční stáže na Mayo Clinic v Arizoně.

V kardiologii dnes využíváme širokou škálu zobrazovacích metod – od echokardiografie přes CT, scintigrafii a skiaskopii až po magnetickou rezonanci. Každá z nich přináší velké množství dat, která pomáhají porozumět stavu srdce z různých úhlů pohledu. Právě výzkumu, který směřuje ke zlepšení těchto metod i jejich klinické interpretace, se budu v rámci své stáže věnovat. Cílem je, aby lékaři mohli díky výsledkům našich projektů činit jednodušší a jednoznačnější rozhodnutí o dalším postupu léčby.

Na Mayo Clinic budu pracovat ve větším týmu zkušených výzkumných pracovníků a lékařů. Mým úkolem bude především sběr a zpracování klinických dat z elektronické dokumentace, tvorba a správa výzkumných databází a provádění základních statistických analýz. Aktivně se zapojím do přípravy odborných abstraktů pro prezentace na vědeckých konferencích a do psaní článků, na nichž budu spoluautorem. Součástí stáže může být také příležitost výsledky své práce osobně prezentovat na odborných kongresech v USA.

Mým cílem je, aby zobrazovací metody v kardiologii poskytovaly výsledky, které lékařům umožní rychlejší, jistější a přesněji cílené rozhodování o léčbě. Zkušenosti a poznatky získané během stáže bych po návratu rád aktivně využil na domácím pracovišti, kde bych se chtěl podílet nejen na zlepšování diagnostických postupů, ale také na rozvoji dalších oblastí kardiologie. Současně bych rád předával získané know-how dalším studentům – například jejich vedením ve studentské vědecké činnosti.

Kardiologie mě fascinuje tím, jak rychle se vyvíjí a jak může precizní diagnostika rozhodnout o životě pacienta během minut. Právě možnost být součástí těchto rozhodnutí mě žene dopředu. Baví mě také sledovat, jak díky kvalitnímu výzkumu vznikají stále účinnější a méně invazivní metody léčby srdečních onemocnění. Věřím, že tento trend bude v budoucnu ještě výraznější a přinese pacientům ještě bezpečnější a šetrnější možnosti léčby. Velkou motivací je pro mě také práce s daty – od jejich sběru a analýzy až po konkrétní výsledek v podobě odborné studie, která může mít skutečný dopad na klinickou praxi.

Podpora mi umožní plně se věnovat výzkumné stáži díky pokrytí nákladů. Nadační fond mi zároveň pomáhá navazovat cenné kontakty pro budoucí profesní dráhu lékaře,

seznamovat se s dalšími výzkumníky i talentovanými studenty Univerzity Palackého a jejich projekty. Získané zkušenosti z výzkumných projektů pro mě navíc budou velmi cenné i v budoucí klinické praxi, kde mi pomohou lépe porozumět moderním diagnostickým metodám a efektivněji je využívat při péči o pacienty. Díky stáži získám také důležité mezinárodní kontakty a otevřou se mi dveře k dalším odborným spolupracím po celém světě. Velkým přínosem je pro mě také individuální podpora v oblasti osobního a profesního rozvoje – od konzultací a poradenství přes budování profesního profilu až po praktické rady, jak své zkušenosti efektivně prezentovat na různých platformách.

Jsem studentkou prvního ročníku navazujícího magisterského programu Organická chemie na Katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty. V rámci svého výzkumu se zaměřuji na syntézu potenciálních antituberkulotik – malých molekul, které cílí na původce tuberkulózy (bakterii Mycobacterium tuberculosis) a kladou si za cíl tento patogen oslabit či usmrtit a usnadnit tak léčbu této nemoci.

Tuberkulózou onemocní po celém světě ročně asi 10 milionů lidí, a bez léčby má aktivní forma tohoto onemocnění asi 50% úmrtnost. Incidence onemocnění tuberkulózou meziročně stoupá, a to jak globálně, tak na území České republiky. V současné době navíc pozorujeme narůstající množství bakteriálních kmenů, které si vyvinuly rezistenci vůči léčivům, která nám jsou proti tuberkulóze nyní k dispozici. To vede k velkému tlaku na vývoj nových antituberkulotik.

Můj projekt, který realizuji v rámci výzkumné skupiny doc. Lucie Brulíkové, si klade za cíl právě syntézu nových molekul s antimykobakteriálním účinkem. Organickou syntézou to ale zdaleka nekončí. Proces vývoje nových potenciálních léčiv jako takový má hned několik fází. Kromě fáze samotné organické syntézy (které může předcházet počítačový návrh kandidátních molekul) sestává také z testování syntetizovaných molekul proti cílovým enzymům a mikroorganismům. Během bakalářského studia na Univerzitě Palackého a také v rámci působení ve výzkumné skupině doc. Brulíkové jsem měla možnost do tohoto procesu nahlédnout v teoretické rovině, a zaujal mě natolik, že jsem se ho chtěla v celé délce zúčastnit i prakticky.

Díky štědré podpoře Nadačního fondu UP jsem měla možnost odjet na dvouměsíční výzkumnou stáž na prestižní švýcarskou University of Zurich, kde jsem se v rámci Katedry biochemie stala součástí výzkumné skupiny profesora Caflische, která se věnuje jak organické syntéze, tak i následnému testování. V rámci svého působení v jeho výzkumné skupině jsem nahlédla do projektu z oblasti epitranskriptomiky, který cílí na YTH proteiny. Tato rodina proteinů rozeznává nejběžnější modifikaci eukaryotické mRNA a hraje zásadní roli (mimo jiné) v jejím metabolismu. Může se navíc účastnit rozvoje nejrůznějších lidských onemocnění, zejména některých druhů rakoviny (například akutní myeloidní leukémie). Konkrétním cílem projektu byla syntéza malých molekul, které regulují činnost těchto proteinů a vznik s ní souvisejících onemocnění. V rámci svého působení v Caflisch research group jsem měla možnost syntetizovat několik navržených

finálních molekul a následně se také účastnit jejich testování, což mi umožnilo mnohem hlubší pochopení celého procesu vývoje potenciálních léčiv.

Kromě toho, že mě baví organická chemie, jsem vášnivá čtenářka a naplňuje mě také práce s dětmi, které se už sedm let věnuji jako vedoucí dětských kolektivů v rámci zotavovacích akcí. Ráda taky běhám, takže pokud zrovna nepobíhám po Přírodovědecké fakultě, dost možná pobíhám po ulicích našeho krásného univerzitního města.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na Katedře českého jazyka a literatury. Mezi mé oblasti zájmu patří tvůrčí psaní, podpora čtenářství a literatura pro děti a mládež. V mých dosavadních výzkumech (dvakrát podpořených grantem IGA) zkoumám postoje budoucích učitelek a učitelů k zapojení tvůrčího psaní do hodin slohu, analýzu zkušeností s vlastní tvorbou a vliv pedagogické intervence v oblasti tvůrčího psaní na úroveň tvořivých textů žáků a žákyň na 2. stupni základní školy.

Tvůrčí psaní je jedinečný nástroj, který umožňuje dospělým i dětem vytvářet vlastní umělecké texty. Nejde však pouze o soubor jednotlivých cvičení zaměřených na podporu kreativity, ale především o komplexní proces vedoucí k vytvoření literárního díla. Tvůrčí psaní je dovednost, kterou se lze naučit. Nejde o to, aby se z každého stal publikující autor či autorka, ale o to, aby všichni měli možnost zažít proces literární tvorby a vyzkoušet si literární řemeslo. Výzkumy ukazují, že učitelé a učitelky s vlastní zkušeností s psaním (kvazi)uměleckých textů, lépe rozumějí úzkostem a nejistotám spojených s tvorbou – mohou tak vytvářet podpůrnější prostředí pro své žáky a vést je k objevování nových schopností.

Již dlouho jsem přemýšlela nad vytvořením ucelené metodiky tvůrčího psaní, která by prováděla výukou tvůrčího psaní komplexním způsobem. V českém školním prostředí dosud neexistuje propracovaná, na dílo jednoho autora zaměřená metodika tvůrčího psaní – metodika, která by nabízela prostor pro tvorbu dětí i jejich vyučujících.

Plánovaný projekt, s nímž žádám o podporu Nadačního fondu UP, představuje vytvoření metodiky tvůrčího psaní pro základní školy inspirované dílem Astrid Lindgrenové.

Autorčiny knihy jsou v českém prostředí velmi známé – přestože od jejich vydání uplynula již dlouhá desetiletí, další dotisky dokazují (Pippi letos oslavila 80 let!), že jde o texty nestárnoucí.

Astrid Lindgrenová byla jedinečná autorka, která do literatury pro děti a mládež vnesla širokou škálu témat. Její citlivé vnímání světa dětských hrdinů a hrdinek je inspirativní dodnes – stejně jako záznamy o jejím životě a její nezdolný boj za práva dětí.

Díky podpoře Nadačního fondu UP budu moci vycestovat do Švédska, kde navštívím místa spjatá s Astrid Lindgrenovou – její rodné Näs, archivy, muzea i univerzity – a nasbírám materiály, které v metodice využiji. Zároveň podpora umožní zajistit grafickou úpravu publikace a vytvoření webových stránek. Metodika vznikne ve spolupráci s Vydavatelstvím UP.

Astrid Lindgrenová mě provází celým životem. Má bezesporu velký podíl na tom, že jsem se sama stala autorkou knih pro děti a mládež. V našem dětském knihkupectví Zlatá velryba jí už navždy bude patřit jedna celá polička. Budu velmi vděčná, pokud metodika inspirovaná jejími texty podpoří děti i jejich vyučující v tvorbě a sdílení příběhů.

Jsem studentem čtvrtého ročníku doktorského studia Organické a bioorganické chemie na Katedře organické chemie. Můj výzkum se zaměřuje na vývoj nových léčiv proti parazitům rodu Trypanosoma brucei, kteří způsobují tzv. spavou nemoc. Tento parazit se přenáší kousnutím mouchy tse-tse a představuje vážné zdravotní riziko v mnoha oblastech Afriky.

Trypanosomy jsou mikroskopičtí paraziti, kteří napadají lidi i zvířata. Druh Trypanosoma brucei brucei způsobuje smrtelnou naganovou trypanosomózu u hospodářských zvířat, zatímco Trypanosoma brucei rhodesiense vyvolává u lidí spavou nemoc, která bez léčby končí smrtí. Současné léky ztrácejí účinnost kvůli vzniku rezistence parazitů. Vývoj nových antiparazitárních léčiv je proto naprosto nezbytný, protože objevení účinné látky může pomoci tisícům lidí a zvířat trpících těmito nemocemi.

Můj projekt přináší zcela nové chemické látky, které by mohly pomoci proti těmto parazitům. V laboratorních testech prokázaly velmi silný účinek – jedna sloučenina dokonce překonala současně používaný standardní lék. Tyto molekuly mají originální strukturu a vysokou účinnost i v malém množství, což je klíčové pro bezpečnější a efektivnější léčbu. Projekt tak představuje nový směr ve výzkumu léčiv proti spavé nemoci.

Tento projekt pro mě znamená jedinečnou příležitost rozšířit si odborné znalosti i praktické dovednosti v oblasti vývoje léčiv. Díky plánované stáži budu pracovat s moderními technologiemi a metodami, které v domácích podmínkách nejsou běžně dostupné. Naučím se spolupracovat v týmu zkušených vědců. Zároveň může můj projekt přispět k rozvoji medicínské chemie a farmakologie, otevřít nové směry výzkumu a přinést nové, účinnější antiparazitární léky.

Kromě vědy mě naplňuje i sport – jsem vášnivý fotbalový fanoušek i aktivní hráč. Fotbal mi pomáhá udržovat rovnováhu mezi náročnou vědeckou prací a osobním životem. Ve fotbale i ve vědě vidím společné hodnoty: vytrvalost, bojovnost a týmovou spolupráci. Každý malý krok a společné úsilí mohou vést k velkému úspěchu, ať už na hřišti, nebo v laboratoři.

Podpora Nadačního fondu mi umožní rozvíjet se jako vědec i přispět k reálnému zlepšení léčby spavé nemoci. Stáž mi poskytne přístup k moderním technologiím a umožní spolupráci s mezinárodními týmy odborníků. Během ní se budu věnovat testování nově vyvinutých látek a podrobnému zkoumání jejich účinku, což je zásadní pro vývoj účinnějších léčiv. Díky tomu může projekt přispět k novým terapiím, které mají potenciál zachránit tisíce životů v Africe a dalších tropických oblastech. Současně tato zkušenost posílí můj odborný růst a prestiž české vědy na mezinárodní úrovni.