Jsem studentkou doktorského studijního programu Experimentální biologie na katedře Laboratoř růstových regulátorů. Předmětem mého studia je kompartmentace auxinového metabolismu a signalizace v buňce.

Růst a vývoj rostlin je umožněn složitou koordinací vnitřních a vnějších faktorů. Jako vnitřní faktory označujeme rostlinné hormony, které působí podobně jako jejich živočišné protějšky již při nízkých koncentracích. Škála jejich biologických účinků je však mnohem širší a rozmanitější. Významnou skupinou rostlinných hormonů jsou auxiny, jejichž signální dráha moduluje jak správnou architekturu rostlin, tak odpovědi na různé podněty z okolí. Stěžejní faktorem pro správnou funkci auxinů je přísná regulace jejich biosyntézy, metabolismu a transportu, které ve výsledku zajišťují jejich přesnou časovou a místní distribuci. Bylo prokázáno, že ve výše zmíněných regulačních mechanismech ovlivňujících metabolické a signální dráhy auxinů hraje významnou roli endoplazmatické retikulum (ER), na jehož membráně jsou například lokalizovány aktivní auxinové transportéry rodiny PIN a PILS, enzymy podílející se biosyntéze IAA a auxinový receptor ABP1.

Díky podpoře Nadačního fondu UP jsem měla již v loňském roce možnost vyjet na tříměsíční zahraniční pracovní stáž na prestižní vědecké pracoviště Institute of Science and Technology Austria (ISTA), kde jsem připravovala nové linie klíčové pro můj výzkum. V průběhu stáže mi bylo nabídnuto, abych se připojila do jednoho z projektů výzkumné skupiny prof. Jiřího Frimla který se zabývá vztahem mezi ER lokalizovanými aktivními auxinovými přenašeči, kterými se sama ve svém výzkumu zabývám, a auxinovým receptorem ABP1. Díky úspěchu v letošní výzvě Nadačního fondu UP se na institut opět vrátím a budu pokračovat ve společném výzkumu.

Mým hlavním cílem je objasnit zapojení endoplazmatického retikula do auxinového metabolismu a signalizace, jejichž detailní popis by mohl být základem pro tvorbu nových odrůd hospodářsky významných rostlin s výhodnými vlastnostmi nebo k syntéze účinných selektivních herbicidů na bázi syntetických auxinů.

Jsem studentkou magisterského programu Intenzivní péče v porodní asistenci na Fakultě zdravotnických věd. Už ve své bakalářské práci jsem se věnovala vlivu sexuálního násilí na porod, nyní bych se chtěla této problematice věnovat podrobněji.

Z průzkumů v Česku i ve světě vyplývá, že sexuální násilí zažije každá třetí žena, a vliv této prožité zkušenosti na život oběti byl mnohokrát dokázaný. Existuje však jen málo informací o tom, jaký vliv má sexuální násilí na těhotenství, porod a raný rodinný život. Porodní asistentky si navíc mnohdy nejsou jisté, jak přizpůsobit péči poskytovanou lidem s touto zkušeností.

V rámci svého projektu chci vést rozhovory s oběťmi sexuálního násilí, které zároveň prožily těhotenství a porod. Z těchto rozhovorů bych následně chtěla vyvodit, jak se může prožité násilí manifestovat během zmíněných fází reprodukčního života, včetně prvního roku rodičovství. Na základě zjištěných informací poté budu vytvářet doporučení pro porodní asistentky, jak v praxi poskytovat péči obětem sexuálního násilí.

Mým cílem je v první řadě vůbec zjistit, jak může sexuální násilí ovlivnit reprodukční život oběti. Dále bych chtěla přiblížit tuto problematiku porodním asistentkám a pomoci jim k sebevědomému poskytování individualizované péče. V důsledku bych pak chtěla pomoci obětem sexuálního násilí, aby během těhotenství, porodu a prvního roku rodičovství byly vystaveny co nejnižšímu riziku retraumatizace, naopak aby pro ně byly tyto životní etapy pozitivní a posilující zkušeností.

Už na bakalářské studium jsem nastoupila s přáním poskytovat respektující a citlivou zdravotnickou péči a zároveň mě zajímala problematika sexuálního násilí. Během psaní bakalářské práce jsem se setkala s konceptem trauma-informované péče, ale zároveň i s výpověďmi respondentek o traumatizujících zážitcích ve zdravotnických zařízeních. Považuji za důležité o těchto těžkých tématech mluvit a zároveň se snažit posouvat systém zdravotnické péče směrem k individuálnímu a partnerskému přístupu.

Díky podpoře Nadačního fondu UP budu moci zprostředkovat respondentkám výzkumu odbornou psychologickou podporu, což u tak citlivého tématu považuji za velmi důležité. Celý projekt bude navíc probíhat ve spolupráci se zahraniční mentorkou na Northumbria University, která se tímto tématem dlouhodobě zabývá.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury. Pokračuji ve studiu na katedře aplikovaných pohybových aktivit.

Jak již napovídá mé jméno jsem úzce spjata s vodou a vodním prostředím, kromě toho, že závodně plavu a věnuji se výuce plavání, jsem se rozhodla svůj výzkum v rámci Ph.D. zaměřit na terapii ve vodním prostředí zejména pro děti s tělesným postižením. Po absolvování zahraničních kurzů a složení zkoušek jsem certifikovaným terapeutem ve vodním prostředí a ráda bych povědomí o těchto technikách a možnostech rozšířila i do České republiky, kde jsou prozatím jen málo známé. Jak víme, pro děti s tělesným postižením jsou některé pohyby na suchu složité, ale díky vodnímu prostředí se mohou stát lépe proveditelné, zároveň se může jednat o další možnost socializace pro tuto specifickou skupinu.

V rámci svého výzkumu se budu věnovat sledování změn v oblasti hrubé motoriky u dětí s tělesným postižením, principem bude cvičení založené na technikách ve vodním prostředí respektující fyzikální principy. Terapie bude probíhat po dobu 3 měsíců dvakrát týdně. Při zlepšení předpokládáme, že dojde i ke zlepšení v oblasti hrubé motoriky na souši, což bude pravidelně kontrolováno testy a vyšetřením fyzioterapeuta.

Díky podpoře Nadačního fondu mohu začít realizovat výzkum, pronajmout bazény, nabídnout dětem s tělesným postižením pravidelné cvičení a zároveň výsledky poté prezentovat na mezinárodní konferenci zaměřené na aplikované pohybové aktivity ve Skotsku.

Jsem studentkou třetího ročníku doktorského studijního programu Lékařská biologie na Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP. V rámci studia se zabývám možnostmi personalizované medicíny pro zkvalitnění péče o pacienty s karcinomem prostaty.

Karcinom prostaty je nejčastější příčinou smrti mužů spojenou s nádory v západních zemích. Velikou komplikací v jeho úspěšné léčbě je vznik rezistence na terapii, kdy nádorové buňky získávají schopnost přežít a množit se i za kastračních hladin androgenů či během podávání terapie cílené na stěžejní androgenový receptor (ARTA terapie). Další komplikací je vysoká heterogenita, kdy jsou značné rozdíly nejen mezi pacienty, ale i v rámci jednoho konkrétního tumoru. Nádor může obsahovat různé typy buněk s rozličnou genetickou výbavou a s rozdílnými fenotypovými projevy jako jsou schopnost lokální invaze, tvorba cirkulujících nádorových buněk a navazujících metastáz a v neposlední řadě rozvoj rezistence na léčbu.

V našem projektu vyšetřujeme krevní plazmu, která obsahuje volné cirkulující DNA a RNA molekuly uvolněné z nádorových buněk. Pro vyšetření přítomnosti a množství vybraných RNA znaků jako je např. mikroRNA-375 používáme kvantitativní PCR, zato DNA část vzorku vyšetřujeme pomocí vysoce moderní a citlivé digitální PCR, díky které sledujeme přítomnost mutací genu pro androgenový receptor a jeho amplifikaci. Právě androgenový receptor je cílem specifické ARTA terapie, která je jednou z posledních možností léčby pacientů s pokročilým karcinomem prostaty. Přítomnost těchto markerů nás může upozornit na agresivitu nádoru, progresi onemocnění či selhání léčby.

Naším cílem je poskytnou onkologům nové informace, které budou důležité pro včasné zaznamenání progrese onemocnění a změnu terapie a v důsledku i prodloužení života pacienta. Při správné validaci na velké kohortě pacientů má tento projekt potenciál být velkým krokem k modernizaci a zvýšení standardu léčebného procesu.

Osobně mi velmi záleží na tom, abych svým malým kouskem přispěla ke zlepšení péče o onkologické pacienty, ale také k rozšíření obecných znalostí o těchto multifaktoriálních nemocech. Ve volném čase jsem vášnivou zahradnicí a velmi ráda trávím čas v přírodě.

Díky podpoře Nadačního fondu, bude umožněn další rozvoj našeho projektu skrze tří měsíční zahraniční stáž v Centru pro nádorový výzkum Lékařské Univerzity ve Vídni, kde sídlí vědecká skupina paní doktorky Juliane Winkler s rozsáhlou expertízou v oblasti vlivu nádorového mikroprostředí na vznik metastáz a rezistence k terapii. Díky zahraniční výzkumné stáži si osvojím nové laboratorní postupy, ale také získám zkušenosti, které pro mě budou velmi přínosné i v budoucí vědecké kariéře. V neposlední řadě budu moci díky podpoře Nadačního fondu prezentovat výsledky tohoto projektu na mezinárodní konferenci a následně je také zveřejnit v odborné publikaci.

Jsem studentkou doktorského studijního programu Biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Již v rámci bakalářského a magisterského studia jsem se věnovala problematice včelí imunitní odpovědi a fyziologického stavu včel.

V rámci výzkumné skupiny, které jsem součástí, se věnujeme vlivu patogenů či xenobiotik na organismus včely medonosné. V rámci disertační práce se pak podrobněji zaměřuji na složky tzv. humorální imunity, kdy jednou z hlavních součástí jsou antimikrobiální peptidy (AmPs). AmPs jsou v případě vlivu patogenů produkovány organismem včely medonosné v rámci imunitní odpovědi. V jednom z předchozích projektů bylo zjištěno, že při aplikaci léčiv proti varroóze (téměř celosvětově rozšířené onemocnění včel, způsobené parazitem kleštíkem včelím) dochází k indukci imunitního systému a produkci AmP. Není však známo, zda je tento efekt příznivý, či nikoliv. Zvýšená imunitní reakce, spolu s varroózou může vést k oslabení včelstev, která mohou být následně náchylnější k dalším onemocněním. Například čím dál častěji se objevující zvápenatění včelího plodu, způsobené houbou Ascosphaera apis.

Díky finanční podpoře NF UP absolvuji měsíční stáž na Aarhus University v Dánsku, kde se výzkumná skupina dr. Pera Krygera zaměřuje na detekci a studium včelích nemocí včetně vývoje nových metod prevence varroózy, které mohou vést ke snížení spotřeby léčiv a současně zaručí zlepšení zdravotního stavu a kondice včelstev. Ve svých výzkumech dr. Kryger již 5 let používá striktně zootechnické přístupy při včelaření, takže pokusná včelstva nebyla delší dobu vystavena vlivu léčiv. Tato skutečnost je dosti ojedinělá, a bude sloužit k porovnání vlivu léčiv proti varroóze na imunitní reakce včel.

Projekt v takovémto rozsahu nelze realizovat během měsíční stáže, avšak bude možné nastavit polní experiment s využitím včelstev dr. Krygera, inokulovat včelí plod houbou Ascosphaera apis, a připravit vzorky jak samotných larev, tak i izolované RNA. Vzorky budou následně využity ke stanovení parametrů týkajících se včelí imunity. Katedra biochemie, stejně jako pracoviště dr. Krygera mají bohaté zkušenosti s přenosem vědeckých poznatků do včelařské praxe. To zvyšuje potenciál přenosu nových poznatků do českých podmínek a jejich očekávaného přínosu pro zlepšení zdravotního stavu včelstev v ČR.

Včelaření je důležitý obor lidské činnosti, který vzhledem k opylování rostlin včelami zásadně přispívá k zajištění produkce potravin a poskytuje včelí produkty. I proto vidím velký potenciál v tzv. včelí vědě. Věda je náročná a velmi často je to běh na dlouhou trať, avšak i přes všechny výzvy to stojí za to. Člověk se tak neustále posouvá, učí se něco nového a může tyto poznatky v rámci popularizace předávat nevědecké veřejnosti a v mém případě i včelařům.

Finanční podpora NF UP mi umožní vycestovat na stáž na špičkové pracoviště, realizovat tento experiment a také navázat hlubší spolupráci s dr. Krygerem, jenž má kontakty po celém světě. Rovněž mám v plánu zúčastnit se mezinárodní konference, kde je možné navázat kontakty s odborníky z vědeckých skupin z celého světa a diskutovat získané poznatky a výsledky naší práce.

Jsem studentem 3. ročníku doktorského studia oboru geoinformatika a kartografie na katedře geoinformatiky.

Při zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře roste význam vegetace, která slouží jako regulátor klimatu. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého přímo ovlivňuje i globální oteplování. Při fotosyntéze rostlina mění oxid uhličitý na stabilní uhlík, který je následně uložen v rostlině. Největšími reservoáry, mimo půdního uhlíku, jsou lesní porosty. Podle Národní inventarizace lesů je v lesních porostech České republiky uloženo 311,7 ± 7,6 milionů tun uhlíku. Cílem projektu je použít technologii dálkového průzkumu Země a kvantifikovat množství nadzemní biomasy a uhlíku v nadzemní biomase. Dálkový průzkum Země je bezkontaktní metoda, která nenarušuje měřenou biomasu a dokáže pokrýt velké území bez ohledu na vlastnické právo či péči o krajinu.

Projekt přichází s inovativní metodou stanovení nadzemní biomasy pomocí metodického přístupu, který zatím nebyl použit pro oblast České republiky. Jedná se o fúzi optických a radarových satelitních dat, které budou esenciálním komponentem pro modelování biomasy. Modelování bude docíleno pomocí algoritmů strojového učení a analýzou vegetačních indexů. Výsledkem projektu bude datová sada s vysokým prostorovým rozlišením pro celou Českou republiku.

V projektu chci prokázat použitelnost družicových dat pro kvantifikaci nadzemní biomasy pomocí spektrálního chování objektů. Jelikož Česká republika nedisponuje datovou sadou, ale pouze textovými a tabulkovými reporty, které zpracovává Ústav pro hospodářskou údržbu lesa, jednalo by se o velký pokrok v oblasti monitoringu biomasy pomocí družicových snímků. Datová sada by následně mohla sloužit pro účinnější plánování a rozhodování v území.

Vždy mě bavilo používat nové technologie ke zlepšení nebo zefektivnění stávajících postupů a metod ve všech různých směrech. Díky podpoře Nadačního fondu UP mohu výsledky svého výzkumu publikovat ve vědeckém časopise nebo vyjet na zahraniční konferenci.