Chceme být lídrem ve formaci mladých talentovaných vědců

Více než tři a půl milionu korun rozdělených mezi 45 studentských vědeckých či tvůrčích projektů s mezinárodním přesahem, workshopy zaměřené na leadership, komunikaci vědy a využití vědeckých poznatků v praxi či osvojení speciální projektové metodiky PRINCE 2. To je jen ve zkratce bilance fungování Nadačního fondu Univerzity Palackého, který už pět let podporuje mladé talentované vědce a umělce.

Správní radou vybraní studenti získávají podporu v maximální výši 200 tis. Kč na jeden rok a příspěvek využívají například na letenky, zajištění pobytu na zahraničním vědeckém pracovišti nebo na nákup potřebného materiálu. To vše na principu důvěry bez zbytečné byrokratické zátěže.

Ke vzniku fondu v roce 2015 zásadně přispěla Česká spořitelna, která do roku 2019 byla naším generálním partnerem. V průběhu loňského roku však změnila svou korporátní politiku v oblasti spolupráce s vysokými školami. Nadační fond UP záhy získal nového generálního partnera. Po České spořitelně se rozhodl aktivity talentovaných mladých vědců a umělců podporovat další významný peněžní ústav – Komerční banka.

 

 

„Vedení Komerční banky bylo nadšeno filozofií fondu a ztotožňuje se s jeho hlavním cílem – podporou inovativního mezinárodního výzkumu juniorních vědců. Shodujeme se na tom, že uzavřené partnerství je ve prospěch veřejného zájmu. Chtěl bych vyjádřit současně vděčnost České spořitelně, že umožnila rozjezd NF UP a celých pět let byla jeho spolehlivým partnerem,“ uvedl rektor UP Jaroslav Miller.

„Snahou Komerční banky je kromě její základní role v makroekonomickém prostředí také společenská zodpovědnost, kterou bychom rádi partnerstvím s Nadačním fondem UP naplnili v praxi“, doplňuje David Formánek, člen představenstva, vrchní ředitel Corporate and Investment Banking (CIB). „Je mi velmi sympatické, že díky Nadačnímu fondu UP získávají mladí nadaní vědci kromě finanční podpory především jedinečnou příležitost pracovat v mezinárodních týmech, kde si mohou vyzkoušet své znalosti a zároveň reprezentovat svou univerzitu ve světě. Získané zkušenosti pak mohou dále využít ve své kariéře a posouvat tak hranice oboru, který je baví“, popsal David Formánek hlavní důvody rozhodnutí o spolupráci.

Nadační fond UP po vzoru zahraniční inspirace a také na základě poptávky od mladých talentů ve vědě a tvůrčí oblasti také postupně rozšiřuje možnosti, které studentům nabízí. Jednou z priorit fondu je systematická práce s talentem ve vědě. Kromě již zavedených workshopů, na kterých se učí, jak fungují média a jak mají popularizovat vědu, se například v minulém roce mohli zúčastnit školení připraveného ve spolupráci s  Vědeckotechnickým parkem UP. Tam zjistili, že je nejen možné, ale dokonce žádoucí přemýšlet o společenském dopadu a ekonomickém potenciálu podpořených projektů. Naším cílem je propojit studenty s důležitými zdroji UP, kam VTP v této oblasti rozhodně patří.

„Nejen při volbě tohoto workshopu jsme vycházeli z našeho šetření. Studentů jsme se ptali, co by jim ještě ulehčilo jejich vědeckou práci, jaké dovednosti by si chtěli zlepšit a jaké kompetence podle nich má mít vědec ve 21. století. Z tohoto důvodu jsme také rozšířili naše vzdělávací aktivity i na projektové řízení a od příštího akademického roku chystáme sérii akcí zaměřených na leadership. Také jsme vybrali tři studenty, kteří dostali příležitost absolvovat kurz projektového řízení v rámci mezinárodně uznávané metodiky Prince 2,“ vypočítává Dita Palaščáková, koordinátorka Nadačního fondu UP.

Nadační fond pracuje se studenty, kteří mají vizi, jsou nadchnutí pro svůj projekt a věří mu a chtějí svůj vědecký sen proměnit ve skutečnost. Podobně hodnotí své zkušenosti i František Zálešák. Student PřF uspěl také v loňské výzvě. „Nadační fond UP byl pro mě možností dostat se do vysněného Švýcarska do laboratoře profesorky Cristiny Nevado. Nevím, kde jinde bych získal dostatek financí na strávení tří měsíců v tak finančně náročné zemi. Sepisování žádosti byla procházka růžovým sadem. V porovnání se sepisováním žádostí na jiné granty, kde jsem mimo jiné musel dávat například potvrzení od lékaře, že jsem fyzicky i mentálně způsobilý, je to minimální byrokratická zátěž,“ srovnává student doktorského studia PřF. Za důležité považuje i navázání kontaktů s dalšími vědci. „Mohl jsem prožít víc než čtvrt roku mezi lidmi, se kterými sdílím stejný zápal pro chemii, což bylo obohacující po osobní i po profesní stránce. V sedmnáctičlenné skupině bylo třináct různých národností, takže jsem si mimo jiné odvezl i kontakty z celého světa, které hodlám v nejbližší době využít.“

 

Autor: Dita Palaščáková