Jednou z moderních civilizačních nemocí jsou i ploché nohy
Pokud byste teď byli v AZ-kvízu a měli odpovědět, jaké slovní spojení skrývají písmena VDB s nápovědou, že se jedná též o „senzomotorické stélky“, znali byste správnou odpověď? Tedy, že jde o Vložky Do Bot? Ondřej Laštovička bezpochyby ano. Je totiž studentem doktorského studijního programu Kinantropologie a spolu s kolegy zkoumá účinky zmiňovaných stélek. Jejich cílem je zjistit, jak vložky fungují a popřípadě upravit metodiku jejich výroby tak, aby vložka plnila svůj účel u co největšího množství pacientů.
Hned v úvodu se nemohu nezeptat, co se na Kinantropologii studuje?
Kinantropologie jako složenina řeckých slov znamená ve své podstatě vědu o pohybu člověka. V rámci jednotlivých specializací jde pak o užší pohled na danou problematiku, v mém případě jde o pohled „biomechanický“.
V čem se vložka do bot, kterou vyvíjíte, liší od těch, které si můžeme běžně koupit v obchodě?
Předně je třeba říci, že vložku nevyvíjíme, ale daný koncept, pocházející z Německa, zkoumáme. Chceme zjistit, jak dané vložky fungují, jestli zjednodušeně řečeno dělají, co mají. Celý koncept se liší primárně v tom, že na rozdíl od současných přístupů bere v potaz nejen „mechanický“ účinek vložky, tj. že nohu nebo její část někde pasivně podpírá či podkládá, ale že se o korekci snaží cílenou stimulací konkrétních svalů. Nicméně doposud není efekt těchto vložek vědecky podložen.
Nadační fond vás podpořil částkou 57 411 Kč. Jak jste s ní naložil?
Největší část příspěvku pokryla moji účast na školení daného konceptu. Díky tomu jsem mohl lépe pochopit celý přístup. Druhou velkou položkou byl pak nákup spotřebního materiálu a dalších věcí nutných k realizaci měření.
Během našeho rozhovoru jste zmínil, že vložky testujete na zdravé populaci. Čekala bych pravý opak, tedy to, že se budou testovat na lidech se zdravotními obtížemi. Můžete vysvětlit, proč tomu tak je?
První měření opravdu proběhla na zdravé populaci. Potřebovali jsme totiž nejprve zjistit, jak na jednotlivé stimuly reaguje zdravé tělo. Teprve nyní můžeme porovnávat, jak se liší reakce člověka, který má nějaký problém.
Prozradil jste mi, že jste hrál dlouhá léta fotbal a setkával jste se u spoluhráčů s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi, co se chodidel týče. A že právě to byl jeden z impulsů pro výběr studia. Co dalšího vás k tomu vedlo?
Noha obecně je v rámci mého oboru, tj. fyzioterapie, v poslední době předmětem velkého zájmu. Řeší se možnosti prevence i terapie nejrůznějších deformit a řada mých pacientů se mě na tuto problematiku dotazuje. Chci jim proto umět co nejlépe poradit.
V jaké fázi je projekt v současnosti? A kam ideálně byste jej ještě rád posunul?
V současnosti připravujeme druhou část projektu, která už bude zaměřena na pacienty s určitým typem obtíží. V ideálním případě bychom chtěli upravit metodiku výroby vložek tak, abychom zlepšili výsledky léčby co možná největšího množství pacientů.
V nadpise rozhovoru jsem použila vaši citaci. Proč jste ploché nohy označil jako jednu z moderních civilizačních nemocí? Já si pod tímto označením představím spíše obezitu, depresi nebo syndrom vyhoření.
Správnější by asi bylo říci, že plochonoží je průvodním znakem civilizačních onemocnění, např. právě obezity. Nadměrná váha totiž vytváří velké nároky na nožní klenby a ty pak mohou následně kolabovat, tím spíš, jedná-li se o teprve vyvíjející se nohu dítěte. Dalším faktorem je nevhodná obuv a „stereotypní“ rovné a tvrdé povrchy, po kterých se běžně pohybujeme. Proto to nadnesené přirovnání.
Měl byste nějakou obecnou radu, co dělat proto, abychom my nebo naše děti ploché nohy neměli?
Jsem přesvědčený, že základem je dostatečná pohybová pestrost, a to jak ta celková, která snižuje riziko vzniku obezity (včetně té dětské), tak ta pro nohy samotné. Pokud to jen trochu jde a stav pacienta to dovoluje, doporučuji občasnou chůzi naboso po trávě, v lese, … Základem je pak také kvalitní obuv odpovídajících rozměrů, v odůvodněných případech doplněná o ortopedickou vložku.
A kdy vy sám jste naposledy vyrazil bosky na procházku?
Na procházku jako takovou loni, protože ještě nedávno byla poměrně zima a zem studená. Ale například teď o víkendu jsme byli s kamarády v horách a po dni stráveném v pohorkách byl pohyb bosky po tábořišti skvělá změna.
Na závěr trošku odlehčení…stala se Vám během projektu nějaká kuriózní věc?
Neřekl bych, že bychom se potkali vysloveně s nějakou kuriozitou. Nicméně může být například překvapivé, že z celkového počtu 53 přihlášených účastníků, kteří absolvovali vstupní fyzioterapeutické vyšetření, pouze 18 jedinců splňovalo naše kritéria „zdravého“ stavu. Je ale třeba říci, že kritéria byla nastavena opravdu přísně, včetně např. vybočení palce o více jak 6 stupňů. Neznamená to tedy automaticky, že by 2/3 populace bylo „nemocných“.
Text: Michaela Dostálová